Nejslavnějšího českého kata přivedla k popravám láska. Jan Mydlář se dožil požehnaného věku a měl pohádkové bohatství

Když se Jan Mydlář v roce 1572 (zřejmě v Chrudimi) narodil, nemohl nikdo tušit, že se na něj jednou bude vzpomínat jako na nejznámějšího kata českých dějin. Byl to právě on, kdo proslavil krvavě rudou katovskou kápi, a byly to jeho ruce, které svíraly meč během tzv. popravy sedmadvaceti českých pánů 21. června roku 1621.

Fakta a fikce týkající se této katovské legendy se ale už dávno prolínají natolik, že ani samotní historici nebyli schopní potvrdit či vyvrátit romantický příběh, který se o životě známého popravčího vypráví…

Láska a rudá kápě

Přiznejme si, že s absolutní jistotou toho o Janu Mydlářovi víme žalostně málo až do doby, kdy dosáhl postu staroměstského kata. O tom, jak se k tomuto tehdy lukrativnímu, ale zároveň opovrhovanému řemeslu dostal, se vypráví jen těžko uvěřitelný romantický příběh. Ten ale pochází z románu spisovatele Josefa Svátka, Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze, a ačkoli se autor opíral o historická studia, snaha podpořit mnohá jeho tvrzení historickými fakty selhala.

Ve zmíněném příběhu hraje zásadní roli láska. Jan Mydlář, údajně syn chrudimského písaře, podle něj studoval v Praze na Karlově univerzitě na magistra medicíny. Z lásky k ženě odsouzené na smrt za to, že otrávila manžela, ale studia zanechal a stal se popravčím, aby jí mohl být ve chvíli smrti nablízku. A protože z této pozice nebylo ani morálního ani společenského východiska, už u řemesla zůstal. V roli kata nakonec musel v červnu 1621 popravit i svého kamaráda z dob studií, Jána Jesenského.

Nejdůležitější poprava

Životní tragédii, o které Svátek píše, se sice historikům potvrdit nepovedlo, lékař Ján Jesenský ale mezi českými pány, jak víme, skutečně zemřel. Habsburkové zrovna jemu přichystali nejhorší muka a před popravou mu byl vyříznut jazyk za to, že burcoval k rebelii.

A ať už Jan Mydlář toho dne popravoval kamaráda nebo ne, jisté je jedno. Na nejdůležitější popravu své kariéry odložil pověstnou rudou kapuci, ale vzal si obyčejnou dlouhou košili, punčochy a černý plášť. A i když byl velice statný a silný, musel si v průběhu poprav odpočinout a narušil tak předem připravený scénář. Než dílo dokonal, ztupil tři meče. Vydělal si tam ovšem také pohádkovou sumu, za kterou by si mohl klidně koupit deset pražských domů a nemusel by do konce života hnout prstem.

Z kata pohodným

To ale, jak víme, Jan Mydlář neudělal. Svoje pochmurné řemeslo vždy provozoval poctivě a pečlivě a se soucitem k odsouzeným až do okamžiku, kdy v roce 1632 poprvé „minul“. To byl okamžik, kdy povolání staroměstského kata pověsil na hřebík.

Pak si za část slušného jmění, které nashromáždil, koupil „pohodný dům“ u Svinské brány (tedy v ulici Na Bojišti) na Novém Městě a dál se, v duchu toho, k čemu nemovitost sloužila, živil jako odklízeč mršin. Za svůj život byl celkem dvakrát ženatý, pokaždé, jak mrav velel, se ženou z katovské rodiny, a jeho druhá manželka byla o tolik mladší, že ho nejen přežila, ale ještě se stihla dvakrát znovu vdát. Slavný kat zemřel 14. března 1664, v požehnaném věku 92 let.

Zdroj: J. Svátek: Paměti katovské rodiny Mydlářů, Hrdelní právo, Otta.cechove.cz, Jan Herben: Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze dne 21. června 1621

Video, které jste mohli minout: Riziko zvracení v masce, zadržený dech a smrt. Jak funguje kontroverzní poprava dusíkem