Co se dělo, když pilot kamikaze přežil? Jednomu z nich se to podařilo devětkrát

Slovo „kamikaze“ sice přešlo do našeho běžného slovníku, jeho přesný význam však většina z nás nezná. V Japonsku je tento termín známý především v souvislosti s tajfunem, který v druhé polovině 13. století zničil útočící lodi expanzivní Mongolské říše.

Pro Japonce se jedná o velmi zásadní dějinnou událost, protože přestože díky zásahu přírody byla invaze nakonec neúspěšná, izolovaná a dobře bráněná Země vycházejícího slunce se ve své historii s mnoha nebezpečnějšími hrozbami nesetkala. Právě tam má svůj počátek termín kamikaze, jež můžeme přeložit jako „božský vítr“; a právě tato myšlenka stála i za snahou zabránit porážce v druhé světové válce.

Nelidská strategie

Na podzim roku 1944 to s japonskou armádou nevypadalo dobře. Proto se přistoupilo ke zjevně velmi drastickému kroku – nasazení speciálních sebevražedných jednotek, které pod vlajkou císařského námořnictva obětují své životy. Obvykle se jednalo o mladé dobrovolníky, pilotující výbušninami naložená letadla. Ti se vrhali střemhlav na americké válečné lodě, čímž sice mohli způsobit nepřátelům obrovské ztráty, zároveň se však nejednalo o úplně výhodnou strategii; japonské námořnictvo tak totiž přišlo o letadlo, pilota a množství výbušnin – daň tedy byla až příliš vysoká.

Podle internetových stránek námořnictva Spojených států amerických přibližně 2 800 pilotů kamikaze potopilo 38 amerických lodí a 368 dalších poškodilo. Zahynulo při tom 4 900 námořníků, 4 800 jich bylo zraněno.

Paralela se zmíněným božským větrem se nabízí, přesto se název kamikaze ujal pouze v západních zemích – v samotném Japonsku má spíše pejorativní nádech a tento typ jednotek je tam nazýván „Tokkótai“. Za zmínku stojí, že podobnou strategii (s podobně neefektivními důsledky) vyzkoušelo na jaře 1945 i nacistické Německo, když jmenovalo letku Leonidas bojující na východní frontě. Ani ta však neměla dlouhého trvání.

Oběť pro kolektiv

V součtu se jednalo o bezesporu extrémní taktiku, zjevně plynoucí ze zoufalství a vojenské bezradnosti v boji s lépe vybaveným protivníkem. Když však odhlédneme od sfér armádní strategie či ekonomiky války, neměli bychom zapomínat na lidský rozměr. Pro mnoho mladých japonských vojáků se jednalo o velkou čest – mohli tak obětovat život pro svou zemi a dokázat loajalitu císaři. Síla kamikaze měla tkvět také v psychologickém tlaku na nepřítele: Pokud Američané uvidí, že Japonci tak ochotně a nekompromisně pokládají nejvyšší oběť v národním zájmu, může to mít na spojeneckou armádu silně demoralizující účinek.

Navzdory preciznímu výcviku, který se pilotům kamikaze obvykle dostal, se některým z nich nepodařilo úkol splnit a z jednosměrného letu se vrátili. Pokud byl jejich návrat způsoben technickou závadou, jež jim znemožnila splnění úkolu, byl jejich poslední let přesunut na jiný termín. Přestože leckteří z nich následně trpěli pocity viny, o nichž jsme v souvislosti s japonskou mentalitou už psali, dočkali se pochopení a vlídného přijetí.

Jednosměrná cesta

Řada navrátilců, která nemohla prokázat technickou závadu, si však vysloužila velkou ostudu. Oslabená japonská armáda si nemohla dovolit plýtvat lidskými zdroji, takže jedinec byl potrestán pouze natolik, aby nebylo ohroženo splnění jeho mise v blízké budoucnosti. Je však popsán případ jednoho pilota, který se ze sebevražedné mise vrátil devětkrát – a zde už došla japonským důstojníkům trpělivost a nebohý pilot byl popraven za zbabělost.

Vedle apelu na čest a službu národu hrál svou roli také alkohol, který byl v omezeném množství kamikaze pilotům povolen, ba dokonce doporučen. Úspěšnost dokončení mise mělo zvyšovat také nalétávání na cíle ve formaci, což samozřejmě zvyšovalo tlak na jednotlivce. V minulosti se hovořilo i o omezení množství paliva, aby se piloti prostě nemohli vrátit – to však nejspíš není pravda, jelikož piloti kamikaze byli přece jen až příliš důležití na to, aby se jejich životy obětovaly bez splnění cíle. Každopádně nám tento historický příklad opět připomíná, jak pokřivená a nehumánní dovede válečná doba být…