Jan Hus zemřel mučednickou smrtí, přesto nebyl nikdy prohlášen za svatého

Proč nebyl Jan Hus prohlášen za svatého? Jeho smrt byla i na tehdejší dobu děsivá

Mikýřova hysteorie českých dějin (4) - Hus.mp4

Příběh mistra Jana Husa je zřejmě jedním z nejznámějších v českých dějinách. Jeho děsivá smrt upálením straší celé generace žáků základních škol a nejen to. Vzhledem k tomu, že datum 6. července je státním svátkem, a tedy dnem volna, je připomínka tragické události každý rok dostatečně zajištěna i mimo vzdělávací ústavy.

Víme, že poté, co odmítl odvolat svou kritiku církve, byl Jan Hus v Kostnici 6. července 1415 upálen na hranici. To by samo o sobě mohlo stačit k tomu, aby se zařadil mezi světce, kteří násilně zemřeli, jako třeba svatý Václav, svatý Vojtěch nebo svatá Ludmila. Proč tedy nebyl Jan Hus nikdy prohlášen za svatého?

Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze

Jan Hus nebyl upálen na tradiční hranici

Odklízení popela Mistra Jana Husa. Ze středověké Richentalovy kroniky zachycující průběh kostnického koncilu (fotografie z knihy Ze zpráv a kronik doby husitské, 1981)

7 Zobrazit galerii

Upálení Mistra Jana Husa. Ze středověké Richentalovy kroniky zachycující průběh kostnického koncilu (fotografie z knihy Ze zpráv a kronik doby husitské, 1981)

Upálení Mistra Jana Husa v rukopise Chval božských z roku 1587 (fotografie z knihy Píseň o vítězství u Domažiic, 1979)

7 Zobrazit galerii

Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze Zdroj: lianem / Shotshop GmbH / Profimedia

Jan Hus nebyl upálen na tradiční hranici Zdroj: Getty Images

Odklízení popela Mistra Jana Husa. Ze středověké Richentalovy kroniky zachycující průběh kostnického koncilu (fotografie z knihy Ze zpráv a kronik doby husitské, 1981) Zdroj: Se svolením nakladatelství Svoboda

Upálení Mistra Jana Husa. Ze středověké Richentalovy kroniky zachycující průběh kostnického koncilu (fotografie z knihy Ze zpráv a kronik doby husitské, 1981) Zdroj: Se svolením nakladatelství Svoboda

Upálení Mistra Jana Husa v rukopise Chval božských z roku 1587 (fotografie z knihy Píseň o vítězství u Domažiic, 1979) Zdroj: Se svolením nakladatelství Svoboda

Odvádění Mistra Jana Husa k hranici. Ze středověké Richentalovy kroniky zachycující průběh kostnického koncilu (fotografie z knihy Ze zpráv a kronik doby husitské, 1981) Zdroj: Se svolením nakladatelství Svoboda

Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze Zdroj: lianem / Shotshop GmbH / Profimedia

Jan Hus nebyl upálen na tradiční hranici Zdroj: Getty Images

Upálení Mistra Jana Husa v rukopise Chval božských z roku 1587 (fotografie z knihy Píseň o vítězství u Domažiic, 1979) Zdroj: Se svolením nakladatelství Svoboda

„No a proč by měl?“ reaguje na tuto otázku v pořadu Mikýřova hysteorie českých dějin vysílaném na Prima COOL historik Milan Ducháček. Podle něj sice v českém prostředí legenda o svatém Husovi existuje a v husitském prostředí pochopitelně jako mučedník vnímán byl, v seznamu svatých se ale Hus nikdy neobjevil. „Evangelická společenství prostě z velké části tento kult světců nemají,“ vysvětluje historik.

Mohlo by vás také zajímat: Upálen v Kostnici: Kde a kdy se Jan Hus narodil, se neví. Svůj věk přesně neznal ani Mistr

Děsivá smrt pro Jana Husa

Církev se postarala i o to, aby kacíř Hus zemřel zvláště děsivým způsobem. Většinu lidí upálených v té době připoutali ke kůlu a polena a slámu jim narovnali zhruba do výše kolen. Dotyčný tak měl během umírání popáleniny pouze na spodní polovině těla a primární příčinou smrti bylo udušení a otrávení oxidem uhelnatým.

Mistr Jan Hus takové štěstí neměl. Způsob, který pro něj vybrali, popisuje kronikář Petr z Mladoňovic. Na smrt odsouzeného kněze nejdříve řetězy přivázali za ruce a za krk ke sloupu a nohy mu podložili dřevem a slámou. Potom mu až po bradu narovnali otepi i s poleny. To způsobilo, že Husovi hořelo celé tělo a k úlevným mdlobám při vdechnutí kouře nedošlo – dým se totiž tvořil až nad jeho hlavou.

Přečtěte si také: Upálení mistra Jana Husa: Detailní popis smrti největšího českého mučedníka. Co se stalo s jeho hlavou a srdcem?

Tím ale poprava nekončila. Když hranice dohořela, rozbili biřicové kyji a palicemi Husovy kosti na prach, přidali knězovo oblečení a boty a vše znovu nahrnuli na hranici a podruhé spálili. Popel pak beze zbytku vysypali do nedalekého Rýna, aby z kacíře nezbylo nic, co by jeho následovníci mohli uctívat. Husovy myšlenky ale církev ohněm zničit nemohla. Husova smrt vedla v českých zemích k zásadní nábožensko-společenské revoluci a z mnohých jeho myšlenek žijeme dodnes.

Zdroj: T. G. Masaryk: Jan Hus (Praha 2013), Robert Mečkovský: Katolická církev a moderní bádání o Janu Husovi (Sacra 2005)