Hitlerův vysněný obří tank v boji ani jednou nevystřelil. Podívejte se, jak se z revoluce se stala katastrofa
Historie německých tanků - Maus
Jedním z řídících prvků druhé světové války byla okázalost, potřeba udělat na nepřítele silný dojem. Někdy se povedlo udělat dojem na vlastní nadřízené, což vedlo ke konstrukci něčeho, co příliš užitku nepřineslo. Jedním takovým pokusem byl tank Pz.Kpfw.VII, známý jako Maus, tedy Myš.
Plány supertěžkého tanku, který se měl bojištěm pohybovat jako nepřemožitelné monstrum, klestit si cestu ze svého pohledu titěrnou artilérií a vzbuzovat hrůzu v užaslých nepřátelích, předložil Adolfu Hitlerovi slavný konstruktér Ferdinand Porsche v roce 1942. Tank měl vážit 100 tun, limit se ale později vyšplhal na neuvěřitelných 180 tun, což bylo na tank až moc. Pro srovnání, legendární tank Tiger II vážil 68 tun.
Tank Maus byl v akci jednou Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Maus se objevil v boji jen jednou Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Pz.Kpfw.VII Maus byl vyzbrojen dvěma kanóny Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler Zdroj: Getty Images
Adolf Hitler Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Čtěte také: Záběry masivní exploze. Ukrajinci rozmlátili „neporazitelný“ ruský tank za miliony dolarů
Velké ambice pro velký tank
Obří tank počítal se šestičlennou obsluhou, dvěma děly, kulometem a plamenometem. Hitler, jehož ego plánované rozměry tanku převyšovalo, byl představou kovového monstra na své straně nadšen. Výroba podvozků, věží a výzbroje tak byla svěřena firmě Krupp v Essenu, konečnou montáž měla na starost berlínská firma Alkett. Odpružení podvozku zajišťovala společnost Škoda Plzeň, která navrhovala rozložit váhu kovové obludy na 48 pojezdových kol.
Výsledný tank Pz.Kpfw.VII, známý jako Maus, nakonec používal dvě děla, jednak dělo 128 mm KwK44 L/55, jednak 75 mm KwK 44 L/36.5. Doprovázel je 7,92mm kulomet, z plamenometů nakonec sešlo. K pohybu byl vybaven dvěma vnitřními nádržemi na 1 600 litrů, k tomu dalších 1 000 litrů v odhoditelném sudu na zádi korby. Nakonec to nebylo dost, tank totiž při jízdě spotřeboval 1 600 litrů paliva na 100 km, takže toho příliš nenajezdil. V jeho prospěch mluví fakt, že měl dobrou průchodnost terénem a byl nečekaně hbitý, dokázal se otočit na ploše 7,25 metru.
Selhání není vyloučeno
Zkušení velitelé tanků neměli v Mause příliš důvěry, ale okouzlený a strategicky nepříliš zkušený Hitler si nedal říct. První prototyp chtěl mít do konce roku 1943 a na rok 1944 objednal výrobu deseti tanků měsíčně. Plány na výrobu ale zkomplikovali Spojenci, kteří v průběhu roku 1943 mocně bombardovali Essen a Kruppovy závody. Třebaže tím byla výroba zpožděna o několik měsíců, dokázali zaměstnanci závodů vyrobit několik kusů podvozků a věží, takže 23. prosince vyjel z berlínské továrny Alkett první prototyp s označením V1, následovaný prototypem V2.
Radost konstruktérů ale netrvala dlouho. V době, kdy prototypy opustily výrobní linku, trpělo válčící Německo nedostatkem cenných surovin. To byl problém, na který slyšel i Hitler, takže všechny nákladné projekty (včetně tanku Maus) přišly zkrátka. Maus se ale na bojiště nakonec podíval, a to v březnu roku 1945, kdy k Berlínu neúprosně postupovala Rudá armáda. Kdosi si vzpomněl, že v hangáru na okraji Berlína stojí od roku 1944 nevyužitý tankový prototyp, a tak německou obrannou linii u Wunsdorfu doplnil prototyp V2.
Maus však na bojišti ani jednou nevystřelil, posádka s ním manévrovala jen s velkými obtížemi a nakonec jej ponechala osudu, když se porouchal motor. „Není známo, zda byl zničen v boji či jestli jej schválně poškodili sami Němci,“ říká k tomu historik Waldemar Trojca. V každém případě skončily oba supertanky v držení Sovětů. Ti se roku 1946 rozhodli osadit podvozek prototypu V1 věží z V2 a výsledný hybrid otestovat. Výsledky je nijak neoslnily, a tak oba modely tanku Pz.Kpfw.VII, známého jako Maus, skončily v tankovém muzeu Kubinka.
Zdroje: National Interest/Encyclopedia Britannica
Video, které jste mohli minout: Speciálně vylepšené tanky pomohly vyhrát druhou světovou válku. Podívejte se na slavné „Hobartovy hračky“