Evropská kolonizace Ameriky způsobila změnu klimatu, tvrdí britská studie 

Smrtící patogeny

Snad žádný historik v současné době nezpochybňuje, že invaze Evropanů do Ameriky na konci 15. století způsobila tamnímu obyvatelstvu skutečnou pohromu. Britský tým z University College London (UCL) spočítal, že po příchodu Krištofa Kolumba přišlo o život do roku 1600 kolem 56 milionů domorodců. Většinu úmrtí si ale nepřipsalo ostří evropských zbraní, nýbrž nemoci, které námořníci k břehům Nového světa přivlekli. Nic netušící domorodci zkrátka nebyli imunní vůči patogenům dovlečených ze Starého světa. O jejich rozšíření se mimo příchozích osadníků postaral i domestikovaný dobytek, tedy krávy, prasata, ovce kozy a koně.

Nyní britští výzkumníci pečlivě přezkoumávali všechny dostupné údaje o počtu původních obyvatel. Touto metodou chtěli spočítat, kolik lidí v Americe žilo před prvním kontaktem s Evropany. Vědecké propočty se nakonec shodly na 60 milionech lidí. Takové množství v této době představovalo zhruba 10 % světové populace. Během sta let se však tento počet snížil na pouhých několik milionů! Odborníci šli ale ještě dál. Pokusili se zjistit, jaký dopad mohl mít takový civilizační úbytek na přírodu. A jak se zdá, příchod conquistadorů po sobě nezanechal „pouze“ stopu smrti. Nová hypotéza totiž hovoří o něčem nečekaném – o klimatických změnách. Jak s tím souvisí?

Vegetační boom

Koncem 15. století, kdy genocida amerických domorodců započala, horliví dobyvatelé postupně pronikali do vnitrozemí neprobádaného světa. Ani v následujících letech odér smrti neustal. Společenský kolaps se tím pádem jenom zhoršoval. Když se tamní domorodec šťastně vyhnul neštovicím, spalničkám, chřipce, černému kašli, záškrtu, tyfu a mnoha jiným nemocem, nakonec nešťastně skončil v otroctví. Evropské běsnění ovšem nepocítilo jenom původní obyvatelstvo, ale také neméně důležitá příroda. Vyvražděním několika desítek milionů lidí ustalo zemědělství, vlivem čehož zůstalo ladem asi 56 milionů hektarů půdy. (Takové číslo přibližně odpovídá území dnešní Francie.)

Matka příroda ale nelenila a chvatně zapojila všechny smysly. Neobdělávaná políčka rychle regenerovala stromy a bujnou vegetací. Živé rostliny pak začaly nasávat obrovské množství oxidu uhličitého, což vedlo ke snížení koncentrace CO2 v atmosféře o 7-10 ppm (počet molekul oxidu uhličitého na milion molekul a atomů suchého vzduchu). „Abych to vysvětlil v novodobém kontextu – v podstatě spalujeme (fosilní paliva, pozn. red.) a produkujeme asi 3 ppm za rok. Takže hovoříme o velkém množství uhlíku, které je vysáváno z atmosféry,“ nastínil problematiku spoluautor studie Mark Maslin. Jak vědci upozorňují, v období mezi 15. a 16. stoletím došlo k výraznému ochlazení, jehož doba trvání se nazývá malá doba ledová. Podle závěrů jsou některé přirozené procesy vedoucí k tomuto ochlazení sice známé, obrovský úbytek původního amerického obyvatelstva se však na takto výrazném poklesu CO2 nepochybně podepsal.

Malá doba ledová

K výzkumu se vyjádřil také Ed Hawkins, odborník zabývající se klimatem z Univerzity v Readingu: „Vědci vědí, že tzv. malá doba ledová byla způsobena několika faktory: poklesem atmosférické hladiny oxidu uhličitého, řadou velkých sopečných erupcí, změnami ve využívání půdy a dočasným poklesem sluneční aktivity. Tato nová studie ukazuje, že pokles CO2 byl částečně způsoben osídlením Ameriky a následným kolapsem domorodé populace, což umožnilo obnovu přirozené vegetace.“

Za počátek výrazných klimatických změn je odsuzována průmyslová revoluce, jejíž pomyslné soukolí se roztáčí stále rychlejším tempem. Podle Hawkinse je ale nutné zvážit i další faktory, neboť dle jeho mínění lidská činnost ovlivnila klima ještě před zahájením průmyslové revoluce.

Názory vědců nám tedy jasně naznačují, že i samotná příroda může pouhým opětovným zalesněním zdravou vegetací ovlivnit globální teploty. Několikrát zmíněná malá doba ledová byla jakousi velkou klimatickou anomálií, jejíž účinky pocítilo obyvatelstvo z celého světa. Zvětšily se například alpské ledovce, po sérii neúrod trpěli hladem lidé a zvířata, přičemž zamrzaly i jindy ledem téměř nedotčené řeky a jezera. Profesor Maslin upozornil i na další spojení, které by mohlo období „velkého umírání“ původního amerického obyvatelstva dokazovat. Například informace o ledovém jádru z Antarktidy obsahují vzduchové bubliny, jež odhalují pokles koncentrace atmosférického CO2 právě v tomto období. Globální teploty se ale začaly postupně obracet v okamžiku, kdy se lidé uchýlili ke spalování velkého množství fosilních paliv.

Petr Smejkal