Desítky milionů mrtvých. Podívejte se, jak objevení Ameriky odnesli původní obyvatelé
Amerika: Tisíciletá historie – Útisk domorodých Američanů
Na relativně izolovaném americkém kontinentu neprobíhala před příchodem Evropanů tak výrazná výměna patogenů, jako v Africe a Eurasii, což mělo za následek nízkou imunitu obyvatel proti importovaným chorobám. Nemoci jako neštovice, spalničky, chřipka nebo cholera zabily v období od objevení Ameriky v roce 1492 do roku 1600 na 90 % indiánské populace všech Amerik. Prakticky jedinou nemocí, kterou se naopak mohli Indiáni evropským kolonizátorům „pochlubit“, byl syfilis.
Podle vědecké studie z roku 2019 tak z odhadovaných 60 milionů Indiánů, kteří žili v Severní, Střední a Jižní Americe (šlo asi o 10 procent světové populace té doby), jich za sto let od prvního kontaktu s Evropany zůstalo naživu jen několik milionů. „Nemoci zabily víc domorodých obyvatel Ameriky než boje proti nově příchozím,“ potvrdil v pořadu Amerika: Tisíciletá historie americký historik Kevin Waite, který se specializuje na dějiny Spojených států v 19. století.
Indiáni v seriálu 1883 Zdroj: Paramount Plus
Zástupci Indiánů v Bílém domě ve 20. letech minulého století Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Indiánský náčelník na snímku z 20. let minulého století Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Indiáni před Lincolnovým památníkem ve Washingtonu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Barack Obama roku 2009 udělil poslednímu indiánskému náčelníkovi Joeu Medicine Crowovi Prezidentskou medaili svobody. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Apač vyfotografovaný v roce 1876 Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Francis Drake a indiáni Zdroj: Getty Images
Snímek ze setkání indiánských náčelníků ve Washingtonu. Druhý sedící zprava je Štíhlý medvěd Zdroj: Getty Images
Útok na tábor v údolí Sand Creeku Zdroj: Getty Images
Indiáni, železnice a bizoni - výjev z Divokého západu z roku 1872 Zdroj: iStock
Indiáni v seriálu 1883 Zdroj: Paramount Plus
Zástupci Indiánů v Bílém domě ve 20. letech minulého století Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Indiánský náčelník na snímku z 20. let minulého století Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Indiáni před Lincolnovým památníkem ve Washingtonu Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Barack Obama roku 2009 udělil poslednímu indiánskému náčelníkovi Joeu Medicine Crowovi Prezidentskou medaili svobody. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Apač vyfotografovaný v roce 1876 Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Francis Drake a indiáni Zdroj: Getty Images
Snímek ze setkání indiánských náčelníků ve Washingtonu. Druhý sedící zprava je Štíhlý medvěd Zdroj: Getty Images
Útok na tábor v údolí Sand Creeku Zdroj: Getty Images
Indiáni, železnice a bizoni - výjev z Divokého západu z roku 1872 Zdroj: iStock
Přečtěte si také: USA přejmenují stovky míst. Slovo v jejich názvu prý znamená ženský pohlavní orgán
Příliš malé rezervace
Nemoci ale nebyly jediným problémem. Původní obyvatelé se volně pohybovali po milionech kilometrů čtverečních severoamerické pevniny, zatímco bílí kolonisté chtěli tuto půdu vlastnit. Vláda USA, která tomu říkala „indiánský problém“, nakonec našla řešení. „Zažene nebo zatlačí Indiány na relativně malá území, která bílí osadníci nepovažovali za tak žádoucí,“ vysvětlil Waite. Byl to počátek budoucích indiánských rezervací, kde měli být Indiáni pod kontrolou a které nesměli opustit, takže zde fakticky žili jako vězni.
Především pro kočovníky šlo ale o velmi malá území, na nichž by se mohli trvale usídlit. Indiánské kmeny proto byly odhodlány svá území bránit a v 60. a 70. letech 19. století se tak konflikty mezi původními obyvateli a americkou vládou rozšířily na oblast Velkých plání. Odpor byl tuhý a trval přes deset let, ale v 80. letech 19. století byl osud Indiánů zpečetěn.
Zdroj: Business Insider, History
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
