Bojující mniši skutečně existovali. Po jejich boku bránila hrad i „středověká Amazonka“
Odborníci ve Španělsku objevili ostatky ženy, která nejspíš padla v bitvě spolu s bojujícími mnichy Řádu calatravských rytířů. Celkem 25 koster nesoucích znaky sečných a bodných poranění zkoumali vědci na hradě Zorita de los Canes v provincii Guadalajara a výsledky zveřejnili v odborném časopise Nature.
Vědecká komunita je z nálezu nadšená. „Je to vůbec poprvé, včetně Blízkého východu, kdy se podařilo přesvědčivě identifikovat bojující mnichy,“ řekl Newsweeku archeolog z německého Institutu Maxe Plancka a vedoucí studie Patxi Pérez Ramallo. Nicméně přesná identita ženy stejně jako jejích spolubojovníků zůstává nadále záhadou.
Řád calatravských rytířů vznikl v roce 1158 jako vojenská odnož cisterciánského řádu. Úkolem bojujících mnichů bylo bránit zbytky Španělska před Maury postupujícími od jihu. Armády Umajjovského chalífátu překročily Gibraltarskou úžinu v 8. století, svedly s Vizigóty a Franky množství bitev a na Pyrenejském poloostrově založili prosperující říši známou v arabském světě jako al-Andalus.
Vědci se domnívají, že křesťanští bojovníci ze Zorita de los Canes mohli být zabiti v bitvě u Alarcosu v roce 1195, případně v bitvě u Navas de Tolosa v roce 1212. V obou případech šlo o významné a krvavé střety mezi Maury a křesťany.
Researchers analysed 25 individuals discovered at the Zorita de los Canes Castle church cemetery, Guadalajara, Spain, where members of the Order of Calatrava knights, were buried between the 12th to 15th centuries. https://t.co/VhYEHRkCmRhttps://t.co/RHc5NOsoAq
— Ticia Verveer (@ticiaverveer) June 4, 2024
Špatně živená bojovnice?
Ostatky ženy pohřbené společně s více než dvěma desítkami mužů vyvolávají pochybnosti o tom, zda byl Řád calatravských rytířů čistě mužským. Podle Smithsonian Magazine je ale téměř jisté, že žena bojovala a zemřela po boku bojujících mnichů. Její kosti totiž nevykazují žádné známky srůstání nebo hojení ran.
Mohlo by vás také zajímat: Věrozvěsti Cyril a Metoděj: Bláznivé vědmy a marné hledání kostí
Podle jedné z teorií byla tajemná žena jako jedna ze služebnic v nouzi povolaná k obraně hradu napadeného Maury. Tuto tezi by potvrzovaly známky nižšího příjmu proteinů, než vědci pozorovali u jejích mužských spolubojovníků. Nicméně spoluautorka studie Carme Rissechová, antropoložka z jihokatalánské University of Rovira i Virgili, tvrdí, že kosti a klouby ženy-bojovnice nevykazují opotřebení spojené s roky podřadné práce a dřiny a rozdíl ve stravě může jednoduše vycházet z genderových poměrů ve středověké Guadalajaře.
Zdroj: Nature, Smithsonian Magazine, Newsweek
Video, které jste mohli minout: Jan Roháč z Dubé