CIA, nebo zombie virus? Z konspirací ohledně eboly jde hlava kolem
Fámy spojované s krvácivou horečkou čerpají z oblíbené fikce, mohou však být smrtící.
Jako každá významná událost moderního světa, také epidemie viru ebola vzbudila pozornost konspiračních teoretiků. Podobně jako u jiných konspiračních teorií platí, že obecně můžeme rozlišit dva hlavní proudy – jeden zdůrazňující nebezpečí nemoci, a používající to jako argument jejího údajného vzniku v laboratořích CIA, a druhý ebolu naopak podceňující s tím, že lék na ni existuje už dávno, ale mocným institucím vyhovuje současný stav, popřípadě že ebola neexistuje vůbec.
Vzájemně si odporující linie
Především obyvatelé postižených afrických oblastí tak několikrát protestovali či přímo napadli nemocnice ošetřující pacienty s ebolou na základě argumentů, že ebola je smyšlenina a doktoři ji využívají pouze jako zástěrku pro "kanibalistické rituály" nebo krádeže orgánů. Netřeba zmiňovat, že obě linie jsou vzájemně protichůdné, krom toho, že obvykle rovněž ignorují tu nejjednodušší logiku.
Například teorie, že ebola vznikla jako produkt CIA (či jiných "všemocných" globálních struktur) ve snaze zmenšit lidskou populaci, tak vedle zaznamenané historie objevu nemoci opomíjí především skutečnost, že ebola je známá už více než třicet let a Ilumináti si tedy s jejím použitím v globální pandemii dávají setsakra na čas. Stejné tvrzení bylo navíc svého času populární i pro virus HIV a další nové infekční nemoci. Není náhodou, že pokaždé je daná teorie populární pouze ve chvíli, kdy je inkriminovaná nákaza na pochodu a budí dojem aktuální hrozby. Pokud se podaří ebolu v její aktuální epidemii zastavit, za rok bude teorie o jejím vzniku v laboratoři stejně neznámá, jako tomu bylo loni touto dobou.
Averze vůči farmaceutických společnostem je pak součástí druhé, bagatelizující linie teorií. Některé z nich v souladu s alternativní medicínou tvrdí, že lék na ebolu je prostý – obvykle se jedná o nějakou kombinaci česneku a bylinek. Jiné, a o něco přízemnější teorie však zpochybňují i původ nového séra proti ebole jménem ZMapp. Pro některé proponenty je podezřelé načasování nynější epidemie a tážou se, jestli nejde jenom o "reklamní kampaň" na ZMapp – přičemž obvykle zapomínají, že jenom za poslední dekádu došlo na osm jiných, menších epidemií eboly, a že ZMapp měl být průmyslově připravován až za rok a maximálně pro několik málo stovek pacientů.
Ebola doposud zabíjela maximálně stovky lidí v nejchudších částech světa, tedy ani počet ani sortu zákazníků, na nichž by šlo vydělat miliardy. Nemoc je přitom z povahy zjevných symptomů nevhodná pro výraznější šíření. Jiné se pak naopak ptají, proč si Spojené státy sérum nechávaly pro sebe, zatímco v Africe na nemoc umíraly desítky pacientů. Tento argument pro změnu ignoruje jak komplikovanou produkci ZMapp, tak i regulace neschválených léčiv.
Kolik filmů znáš...
Ačkoliv bylo na internetu po objevu ZMapp možné číst řadu zaručených názorů na to, jak zadržování ZMapp ilustruje licoměrnost západních institucí, během několik následujících dnů bylo sérum odsouhlaseno pro experimentální podávání i v Africe. Od té doby, kupodivu, pominuly názory ohledně ZMapp jako nástroje ochrany mocných během pandemie.
Kvůli povaze eboly jako krvácivé horečky se symptomy připomínajícími hororové filmy se navíc v poslední době objevil i třetí proud, který virus spojuje s možností zombie nákazy. Zde už je spojitost s dnes oblíbeným žánrem filmů nebo videoher zcela evidentní. Velmi populární je tato teorie v posledních dnech na čínských sociálních sítích – dokonce tak moc, že oficiální čínská tisková agentura Xinhua musela tuto fámu dementovat. Bohužel tak učinila jenom polovičatě, když sdělila, že ebola své oběti neoživuje do chodících mrtvol. Jedním dechem však dodala, že z nich přesto může učinit vraždící maniaky. Dle zprávy se tak má dít vlivem halucinogenních horeček. Podobné chování však vzdor čínské zprávě nebylo zaznamenáno.
Za normálních okolností by dané teorie byly pouhým projevem zabíjení času v internetových diskuzích, aktuální epidemie však naplno ukazuje na nebezpečí absolutní nedůvěry v autority. Problém totiž nastává ve chvíli, kdy se konspirační teorie – také jim můžeme říkat "pověry" – stávají argumentem pro sabotování lékařské práce přímo v postižených místech. Jenom v posledních dnech tak místní obyvatelé například přepadli jednu z karanténních zón, následkem čehož mezi populaci uniklo sedmnáct nakažených pacientů a bylo odcizeno lékařské zařízení kontaminované nakaženou krví.
Útočníci, zjevně nepříliš přesvědčeni o nebezpečí (či přímo existenci) nemoci, tak v konečném důsledku dále napomáhají jejímu šíření. Organizace jako UNICEF či Doktoři bez hranic přímo brojí proti pověrám ohledně snadného léčení eboly, následky šíření lží totiž jejich členové vidí přímo na místě. Ačkoliv se mnozí z tzv. vyspělého světa africké pověrčivosti vysmívají, pestrá paleta konspirací ohledně eboly ukazuje, že ani my nejsme imunní vůči nepříliš racionálnímu strachu a nelogickým báchorkám.
Ladislav Loukota