10 plodin, které budeme pěstovat na Marsu!

Ačkoliv byl snímek Marťan prakticky celý postaven na reálných vědeckých předpokladech, řadě diváků na něm přesto leccos nesedělo. Jedním z jablek sváru byla možnost vypěstovat poživatelné plodiny na neúrodné marťanské půdě. Podle nejnovějšího pokusu se však Marťan ještě zbytečně držel při zemi – povrch rudé planety by totiž unesl daleko více plodin, než jsme doposud tušili.

Vesmírné zahrádkářství

Otázka úrodnosti marťanského povrchu samozřejmě není řešena kvůli umlčení kritiků hollywoodského filmu, nýbrž především kvůli budoucnosti pilotovaných výprav k Marsu. Ačkoliv bude ve vesmíru rovněž možné suplementovat tradiční zemědělství pomocí hydroponie, vyloučeno není ani přímé pěstování rovnou na Marsu – zvláště pro případné kolonisty by to zřejmě vyšlo snadněji. Doposud však nikdo v praxi nevyzkoušel, jak hospodárný by ekvivalent Mars vlastně byl.

Byť prozatím není možné provést pokus přímo na vzorku skutečné marťanské půdy, vědci mají z mnoha nepilotovaných misí poměrně dobrou představu o jejím složení – a dovedou tak vytvořit její věrnou nápodobu. Simulovaná hornina byla primárně vzata z prostředí havajské sopky, v kontrolovaném prostředí ji pak vědci přeorali a smíchali s čerstvě posekanou trávou, což je proces, který by pro snazší závlahu museli opakovat i astronauti a kolonisté. Pro test bylo vybráno celkem 10 plodin včetně rajčat, hrášku a žita.

Výsledky překvapily i samotné vědce – ačkoliv byla sklizeň o něco méně hojná než na Zemi, prakticky všem plodinám se na "neúrodné" půdě dařilo velmi dobře. Pokus sice nesimuloval odlišnou gravitaci či vesmírné záření, a musejí se k němu ještě vyjádřit další odborníci, zdá se však, že pozemské plodiny by neměly s růstem na Marsu – samozřejmě ve skleníku s kyslíkem, hnojením a zaléváním – nejmenší problém.

Vesmírný salát

Za pokusem stála nizozemská Wageningen University, pro niž jde už o druhý experiment podobného ranku. Kromě “Marsu” vědci rovněž vyzkoušeli pěstování plodin na ekvivalentu lunární půdy, tentokrát odebrané z nehostinné vysušené pouště. Zde se rostlinkám už dařilo podstatně méně. Úroda byla oproti "Marsu" pouze poloviční, a především špenát prý s půdou velmi zápolil.

Mars

Jak dlouho vydrží lidé na Marsu? Nová expedice to testuje!

Úspěšný růst však ještě neznamená, že vyrostlé plodiny budou vhodné ke konzumaci. Obě zahrádky totiž obsahovaly velké množství látek, jako je olovo, arzen či rtuť. Nebylo zatím určeno, zdali se ve větším než škodlivém množství dostaly i do rostlin, odstranění kovů by pak bylo nezbytností. Nizozemský tým nyní sbírá finance pro možnost navázat dalším výzkumem a dobrat se detailů.

Může to znít paradoxně, nicméně výzkum zemědělství mimo Zemi ve skutečnosti není nikterak pokročilý ani 55 let po Gagarinově letu. Astronauti sami obvykle spoléhají na konzervované potraviny – potřeba pěstovat vlastní jídlo doposud nikdy nenastala. Od loňského roku probíhají pokusy s pěstováním hlávkového salátu přímo na Mezinárodní vesmírné stanici. NASA vystavila rostliny různým spektrům záření, aby zjistila optimální druh svícení. Členové Expedice 44 ochutnali i první plody tohoto pokusu. Před letem dále do kosmických hlubin však bude ještě třeba provést mnohem více podobných experimentů.