Antihmotu už vyrábíme, ale rychlostí 1 gram za 10 miliard let

Zločinci, kteří se snaží zničit svět pomocí antihmoty, naštěstí zůstávají jen ve filmech. Přesto továrna na antihmotu existuje. Najdete ji ve francouzské části CERNu, který provozuje největší urychlovač částic na světě. Magnety, supravodivé magnety a vakuové potrubí, v němž částice létají, je možné vidět na vlastní oči, do místa, kde antihmota vzniká, ale mohou jen roboti. Antihmota se zde vyrábí atom po atomu. Pro klid vaší duše – aby bylo možné zničit svět, byly by potřeba tuny antihmoty. Ale než by se vyrobil jediný gram, trvalo by to asi 10 miliard let.

Celkem pracuje v CERNu přes 13 tisíc lidí asi sta národností. Mnozí ale jen po dobu trvání jejich projektu. Proto se v areálu nacházejí také hotely. Vlastní Velký hadronový urychlovač LHC měří skoro 27 kilometrů a fyzikové v něm hledají ty úplně nejmenší částice vesmíru. Dělají to tak, že vystřelují protony do potrubí téměř rychlostí světla. To znamená rychlostí 300 tisíc kilometrů za sekundu. Částice oběhnou potrubím 11tisíckrát za jedinou sekundu, narážejí na sebe a reagují spolu.

Díky za web, hoši

V roce 2012 slavil CERN svůj dosud největší úspěch – důkaz Higgsova bosonu, známého též jako Božská částice. Fyzikové ji hledali 50 let a bez její existence by byla celá teorie částic nesprávná. Kromě řady objevů v oblasti základního výzkumu má CERN zásluhu i na současné podobě internetu. Populární službu World Wide Web totiž na přelomu 80. a 90. let minulého století vyvinul jeden ze zaměstnanců tohoto ústavu, britský inženýr Tim Berners-Lee. CERN pak poskytl všem zájemcům možnost využívat tuto technologii zdarma, čímž změnil tvář internetu.

Evropská organizace pro jaderný výzkum v současnosti sdružuje 21 členských zemí, mezi nimiž je od roku 1992 i Česká republika. Výzkumů souvisejících s činností CERN se již několik let účastní i zhruba dvě stovky českých vědců.

(mih)