Mayové vymřeli, protože nezvládli změnu klimatu

Žádná civilizace ani kultura není věčná. Padla ta nejsilnější impéria, někdy říše zanikaly desítky let, jindy celá století. Ale pád říše Mayů trval krátce – kvetoucí a rostoucí města pohltila džungle prakticky přes noc… Proč?

Historikové se nejprve domnívali, že za pádem této jihoamerické říše stála nějaká katastrofa – zemětřesení, přírodní pohroma nebo neléčitelná pandemie. Nejnovější výzkumy však naznačují, že pravda je ještě horší: Maye má na svědomí jejich neschopnost přizpůsobit se změnám klimatu.

Ale začněme od začátku. Přibližně v letech 300–600 n. l. říše Mayů vzkvétala. V té době ještě naši slovanští předkové pobíhali bosí po Pripjaťských bažinách, Mayové však už žili v 60 městech, ta největší přitom byla domovem až pro 60 000 lidí! Ovládali prakticky celý poloostrov Yucatán, většinu Guatemaly i Belize. Opět pro lepší srovnání: to je oblast velká jako dnešní Německo a Francie dohromady…

Podívejte se na interaktivní mapu říše Mayů: TADY Města Mayů byla na mnohem větší úrovni než cokoliv, co v Evropě té doby existovalo – snad s výjimkou Říma a Cordoby. Byla obklopená majestátními pyramidami, uvnitř se lidé procházeli po rozsáhlých náměstích, mohli využívat kvalitních vládních budov i soudů. K tomu tato civilizace disponovala propracovaným kalendářem – nemluvě o tom, že Mayové vymysleli tak úžasný nápoj, jako je horká čokoláda… Stejně dokonalé bylo i jejich zemědělství: dokázali získat úrodu z míst, která byla považována za neobdělatelná.

A pak přišel pád. Ne okamžitě, trval asi dvě století – i to je však na tak rozvinutou civilizaci pozoruhodné. Kolem roku 1100 už byl s říší Mayů konec; z měst se staly ruiny, pole zplaněla a všichni lidé zmizeli. Zatím nezodpovězenou otázkou však zůstává, kam odešli. B. L. Turner, jeden z nejlepších historiků, kteří Maye studovali, o tom řekl: „Vypadá to, jako by se všichni sbalili a odjeli na pláž…“ Ani to nemyslí jako vtip – Mayové zřejmě opravdu pomalu odmigrovali k pobřeží, dál od vyschlých měst.

Na konci roku 2012, těsně před datem, kdy měl podle některých výkladů mayského kalendáře skončit svět, vyšla zatím nejobsáhlejší studie o tomto problému. Tvrdí, že příčin pádu mayské civilizace bylo víc – a že nastaly ve stejnou dobu. Klíčovou roli však podle mezinárodního vědeckého týmu hrály změny klimatu, které si Mayové sami způsobili.

Vědci zkoumali, jak se za dob Mayské říše měnilo podnebí. Zjišťovali to podle stavu krápníků v jeskyních Belize. Z jejich stavu se dá odvodit podnebí v době 2000 let – a z něj vychází, že doba rozmachu Mayské civilizace byla výrazně vlhká, výrazně vlhčí než předchozí období. „Právě v tomto období kultura na Yucatánu nejvíc prosperovala – díky snadnému pěstování potravin,“ řekl archeolog Douglas Kennet magazínu National Geographic.

Všechny základní kameny mayské civilizace (od chrámů přes politický systém až po kalendář) vznikly právě v tomto období.

Pád z pořádné výšky

„Čím větší jsou, tím hůř dopadnou“ – přesně tak dopadli Mayové. Ukázalo se totiž, že vlhká období byla jen anomálií, která se už neměla opakovat. „Mayské hospodářství bylo založené na vysokých srážkách,“ vysvětluje Kennet. „Jakmile se vzorce počasí změnily, přestal ten systém fungovat.“ Dalších 400 let zavládlo u Mayů sucho. S tím, jak klesaly výnosy a zmenšovalo se bohatství, přibývalo společenských konfliktů. Lidé přestávali věřit svým vládcům. Mayové totiž věřili, že vládci a kněží přímo komunikují s bohy. Ale když se ukázalo, že tato komunikace nevede k lepší úrodě a většímu bohatství, ztrácely vládnoucí třídy důvěru. To nejhorší však teprve mělo přijít…

Krizové období (tedy alespoň podle analýzy krápníků) nastalo mezi lety 1020 a 1100. Tehdy po 80 let prakticky nezapršelo. A to znamenalo konec civilizace: bez úrody nebylo bohatství, bez bohatství nešlo platit státní úředníky a bez nich se stát rozložil. Když dorazili v 16. století Španělé, bylo už opuštěno na 90 procent území bývalé superříše.

Mohl za to člověk?

V úvodu jsme naznačili, že za pád civilizaci si mohli sami Mayové. Podle posledních nálezů to totiž přehnali s ekonomickým růstem. Jak se rozrůstala jejich města, muselo vznikat čím dál více polí. Ta mohla vznikat jen tak, že se vykácel les. Jenže ztráta lesů vedla ke ztrátě vlhkosti v půdě. Podle studie geologa Benjamina Cooka vedlo odlesňování k nárůstu sucha až o 60 procent.