Chcete dýchat čistý vzduch? Nechte (aspoň občas) auto doma

Doprava dnes patří k největším znečišťovatelům ovzduší. Největší podíl na produkci oxidu uhličitého nebo oxidů dusíku a prachu má pak doprava na silnicích. Auta je vypouští přímo ve městech tam, kde se nejvíce pohybujeme. Proto musíme dýchat vzduch otrávený rizikovými plyny. Každý z nás ovšem může přispět k tomu, abychom dýchali čistý vzduch. Nechme, aspoň občas, své auto doma a zvolme ekologickou dopravu. Jeďme vlakem, na kole nebo jděme pěšky.

Podle měření odborníků dosahují hodnoty oxidu dusíku na mnoha místech velkých měst, jako je Praha, Brno, Plzeň a další, hodnoty až kolem 80 mikrogramů na metr krychlový. Přitom již třetinové hodnoty jsou podle zdravotníků nebezpečné a podle prokázaných vědeckých studií mají vliv na vývoj psychických funkcí nebo na vznik Alzheimerovy choroby. Vyšší koncentrace neběžných plynů a prachu ale mohou způsobit i další zdravotní komplikace, jako jsou záněty dýchacích cest, rakovina nebo infarkt.

Každý z nás přitom může udělat konkrétní krok, aby vzduch kolem nás byl čistší. Ten nejjednodušší krok je omezit cesty autem. Při cestování se najde mnohdy řada alternativ a jednou z nich je železniční doprava.

České vlaky se za posledních 10 let podstatně zlepšily. Na páteřních linkách jezdí klimatizované soupravy. Cestující v nich mají k dispozici elektrické zásuvky pro napájení elektroniky a stále častěji také Wi-Fi připojení k internetu. Velkoprostorové vozy jsou vybaveny stolky, kde lze během cesty pracovat na notebooku. Zatímco v autě se musíte věnovat řízení a ztrácíte drahocenný čas sledováním dopravní situace, ve vlaku vyřídíte maily, přečtete si zprávy, můžete sledovat film, číst noviny nebo knihu nebo jen tak relaxovat. Kdo cestoval vlakem naposledy kolem roku 2000, ten bude na většině linek překvapen, jak moc se železnice změnila a kvalita služeb vzrostla.

Stříbrné město Kutná Hora

Skvostná Kutná Hora patřila ve středověku k nejbohatším městům v Čechách. V některých obdobích dokonce konkurovala Praze. Za své bohatství vděčila stříbru, které se v jejím okolí těžilo a díky kterému mohlo vzniknout množství obdivuhodných památek. Chrám svaté Barbory, Vlašský dvůr, kamenná kašna, mnoho dochovaných středověkých domů nebo klášter a kostnice v Sedlci u Kutné Hory. Také okolí města zve k příjemným procházkám do přírody se zajímavými cíli.

Kutná Hora byla vždy důležitou křižovatkou, a tak není divu, že se sem snadno dostaneme i vlakem. Přímé rychlíky přijíždějí na hlavní nádraží z Prahy a z Brna. Z nedalekého Kolína, kam míří zase expresy z Ostravy, Olomouce nebo přímé rychlíky z Ústí nad Labem, sem lze zajet osobním vlakem.

Hlavní nádraží leží dál od centra. Ale to vůbec nevadí. Cestou do historického jádra Kutné Hory se můžeme zastavit u dvou slavných pamětihodností. Tou první je památka UNESCO katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Je součástí areálu bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách založeného ve 12. století a sám chrám vznikl podle vzoru francouzských katedrál v letech 1290 až 1320. Husité jej poničili, a tak umožnili opravu v barokně-gotickém stylu geniálnímu architektu Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi.

Ta druhá památka je mnohem méně nápadná, ale zaručeně je ještě známější. Je to docela malý hřbitovní kostelík Všech svatých, v jehož základech se nachází proslulá česká kostnice. Z kosterních ostatků asi 40 tisíc lidí pochovaných po morových ranách a válkách středověku na místním hřbitově je vytvořena fascinující hororová výzdoba včetně lustru, erbu a mnoha dalších předmětů.

Když opustíme Sedlec a zamíříme do samotné Kutné Hory, určitě zamíří naše kroky ke zdejším památkám. Pokud nenavštívíte chrám svaté Barbory a Vlašský dvůr, kde se razily legendární pražské groše a který fungoval také jako královská rezidence, jako byste v Hoře ani nebyli. Za prohlídku ale stojí i další středověké památky jejich výčet by byl hodně dlouhý. Inu Kutná Hora ve své době konkurovala i Praze, a tak se nelze divit, že se má čím pochlubit.

A jaké by to bylo stříbrné horní město, kdyby nemělo české muzeum stříbra a přístupný středověký důl. Ty můžete navštívit v Hrádku na půl cesty mezi „Barborou“ a Vlašským dvorem.

Kutná Hora je také dobrý turistický cíl. Město můžete obejít po žluté turistické značce. Na okruhu je třeba výstup na daleko široko viditelnou dominantu vrch Kaňk s rozhlednou Havířská bouda. Do údolí Vrchlice se můžete vydat na naučnou Stříbrnou stezku a po modré nebo červené turistické značce dojdete do městečka Malešov s tvrzí a ještě dál ke zřícenině hradu Sion. Ten byl sídlem Jana Roháče z Dubé, jednoho z husitských vojevůdců a odpůrců krále Zikmunda.

Od Sionu se pak můžete vrátit na některou z nejbližších vlakových zastávek v okolí a vydat se motoráčkem na kutnohorské hlavní nádraží. Lokálkou se dostanete na hlavní nádraží i ze samotného centra Kutné Hory. Jen kousek od středověkých pamětihodností se totiž nachází městské nádraží.