První cesta Zikmunda a Hanzelky: Jak probíhalo ikonické české dobrodružství?

V úterý 22. dubna 1947 v 10:15 nastartovali dva muži před pražským sídlem Autoklubu Republiky československé vzduchem chlazený motor stříbrného osobního vozu Tatra 87 s charakteristickým proudnicovým tvarem a vydali se na první část cesty po pěti světadílech. Ano, hádáte správně – začala se psát fenomenální historie nepřehlédnutelné tatrovky s československou vlaječkou na kapotě, jejíž posádku tvořili dva čerství inženýři – 26letý Jiří Hanzelka ze Štramberku a o rok starší Plzeňan Miroslav Zikmund.

Z Plzně napříč Afrikou

Při první cestě v letech 1947–1950 navštívili Hanzelka se Zikmundem 42 zemí v Evropě, Africe a Latinské Americe. Z Prahy vyrazili směrem na Plzeň a přes Železnou Rudu mířili do Švýcarska. Z francouzského Marseille se pak lodí přeplavili do marocké Casablanky a zamířili podél severního pobřeží Afriky do Egypta, kam s dvouměsíční zastávkou v Tripolisu způsobenou havárií tatrovky (když se v libyjské Syrtě vyhýbala dvěma kamionům, narazila do betonového pilíře) dorazili 12. srpna 1947.

O měsíc později odsud přes Súdán a Habešské císařství cestovali Hanzelka se Zikmundem na jih východní Afrikou, Belgickým Kongem a Jižní Afrikou až do Kapského Města, kam dorazili 5. června 1948. Protože jim zde americký konzulát odmítl udělit víza do USA, zamířili oba cestovatelé 25. června i s tatrovkou na lodi Boissevain do Argentiny.

Americká anabáze

V Latinské Americe strávili Hanzelka se Zikmundem celkem 794 dní (od 6. července 1948 do 7. září 1950), urazili 22 858 kilometrů a pětkrát překročili rovník. Na cestu do Evropy se vydal z mexického Veracruzu na lodi Moyne d´Iberville Miroslav Zikmund sám, Jiří Hanzelka si v té době léčil zraněné zápěstí a do Prahy se musel vrátit již o dva měsíce dříve.

Loď zakotvila ve francouzském Le Havre, kde nastaly vážné potíže. Začínající studená válka k mladému novináři s československým pasem přilákala pozornost francouzských a poté i německých úřadů. Ty Zikmundovi nepovolily průjezd Německem, takže se tatra v Le Havre znovu nalodila (tentokrát na norskou loď Vilhelm Torkildsen) a zamířila po moři do polské Gdyně, kam doplula 23. října 1950. Tam dělníci naložili vůz na železniční vagon, přičemž Miroslav Zikmund cestoval rychlíkem do Bohumína, kde se setkal s Jiřím Hanzelkou.

Vítejte v nové zemi

Ve čtyři hodiny odpoledne 1. listopadu 1950 dorazili oba cestovatelé i s legendárním vozem do Opletalovy ulice v Praze, odkud o dva a půl roku dříve vyrazili na svou první cestu. Zatímco 22. dubna 1947 se s nimi loučili jen ředitel tatrovky a jeden amatérský fotograf, tentokrát je vítaly davy lidí. Hanzelka se Zikmundem se ale především vrátili do úplně jiného státu – moc mezitím převzali komunisté.

Celkově urazili během první cesty 111 000 kilometrů, z toho 61 700 připadalo na jejich slavnou Tatru 87. Spotřebovali 10 000 litrů benzinu a účet za cestu byl 999 000 korun československých. Cesta trvala 1 290 dní, navštívili během ní 42 zemí v Evropě, Africe a Latinské Americe a 12krát překročili rovník.

Hanzelka se Zikmundem původně předpokládali, že ujedou 150 000 kilometrů a na Vánoce 1949 budou doma. Vše se ale vyvíjelo jinak. Cestu museli přerušit a vrátili se k ní v letech 1959–1964. Do některých plánovaných oblastí se ale vůbec nedostali.

Od Habsburků k demokracii

Miroslav Zikmund (19. února 1919 – 1. prosince 2021) byl fenomenální cestovatel, fotograf, spisovatel a publicista, který se v letošním roce dožil 102 let. Málokdo ví, že si tato světová osobnost s takřka fenomenální pamětí přes sedmdesát let denně psala deník. Zikmund byl počat za Habsburků, narodil se pět měsíců po vzniku první republiky, přežil druhou světovou válku, zažil nástup komunismu i jeho pád. StB byl označen za „nebezpečnou osobu nejvyšší třídy nebezpečnosti“. Pobýval v Africe, když zanikal koloniální systém. Setkal se s prezidenty i lovci lebek. Seznámil se s Jurijem Gagarinem i Edmundem Hillarym. A dožil se i pádu komunismu. Jeho přítel a souputník Jiří Hanzelka zemřel v roce 2003 v Praze.

A jak vidí slavnou dvojici český geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek?