Anasazi – co všechno jste nevěděli o pueblových indiánech

Anasazi, civilizace, která obývala území dnešní Arizony, Nového Mexika, Colorada a Utahu mezi lety 100 – 1500 n. l., byla především civilizace farmářů. A právě pro své časté střety s kočovnými kmeny se pro tuto kulturu vžilo označení „předkové nepřítele“.

Toto označení bylo dokonce po nějakou dobu běžné užíváno také ve vědeckých kruzích. A byla to právě civilizace Anasazi, která v období pozdního Basketmakeru II (100–500 n. l.) a Basketmakeru III (500–750 n. l.) vytvořila v odborných kruzích očekávání o důkazech o počátečních fázích přechodu od lovu ke vzniku prvních zemědělských společností.

Kultivace a domestikace – základy zemědělství

Teorii o první civilizaci, která se stala primárně zemědělskou, mohli vědci na konci 20. století potvrdit na základě archeologických nálezů. Časové označení „Basketmaker“, které bylo později vyřazeno z regionálních chronických řad, je odvozeno od jemného košíkářského řemesla, které bylo pro civilizaci Anasazi – alespoň dle častých archeologických nálezů – běžným řemeslem. Stejně jako v ostatních archaických kulturách, i život kmenů Anasazi byl založen především na lovu, sběru volně rostoucích potravin a jejich selektivní kultivaci. Tito lidé většinou žili v jeskyních nebo v mělkých jámách pod širým nebem, které se také často využívaly ke skladování potravin. To vše a následná domestikace některých zvířat pak položila základy zemědělství jako způsobu obživy.

Zemědělství jako příčina populačního růstu

V souvislosti s kultivací rostlin a domestikací zvířat rostla také potřeba a důležitost vodního zdroje. Proto Anasazi začali budovat zavlažovací struktury – nádrže, přehrady a kontrolní kamenné zídky, které sloužily ke zpomalování toku řek a regulaci jejich přítoku. Z lovu a sběru se postupně staly doplňkové aktivity. Lidé Anasazi se začali usazovat, vyrábět keramiku a stavět rozlehlé domy, které měly až přes sto oddělených místností! Tyto domy měly často své podzemní části, které byly využívány především k obřadům a slavnostem. Postupně se tak podzemní části domů staly nejvýznamnějším místem každého kmene. V této době začala být také průmyslově využívaná bavlna a keramika se začala vyrábět kromě praktického využití také k čistě dekorativním účelům. To vše přinesl Anasazi právě přechod k zemědělské činnosti. To vše se odehrávalo v období Pueblo I. (750–950 n. l.), pojmenovaném právě po kultuře lidí Anasazi.

Můj dům, můj hrad

Zatímco první období Pueblo bylo charakterizované počátky zemědělství a budováním rozsáhlých komplexů budov, v období Pueblo II (950–1150) lidé Anasazi začali migrovat a obsazovat nová území. S tím souvisí také rozmanitost jejich osídlení – Anasazi v tomto období začali stavět ještě rozsáhlejší budovy a často i věže. Následující období Pueblo III bylo naopak obdobím velkých skalních obydlí, která byla postavená v blízkosti útesů, skalních stěn a kaňonů. Takováto obydlí měla 20 až 1000 pokojů. V důsledku toho byla řada předešlých obydlí a vesnic zcela opuštěna. V tomto období dosáhlo zemědělství, stejně jako výroba keramiky a tkaní své nejvyšší úrovně. Jenže každý vrchol má svůj sráz.

Strmý výstup, strmý pád

Lidé Anasazi začali svá obydlí kolem roku 1300 n. l. postupně opouštět. Tento letopočet je také začátek čtvrtého období Pueblo. Vědci předpokládají, že k tomu došlo v důsledku sbližování kultury a environmentálním změnám. Před rokem 1300 n. l. nastalo období dlouhého a intenzivního sucha, což vedlo k masivní neúrodě. Pro společnost závisející primárně na zemědělství to bylo katastrofální. V předešlých úrodných obdobích populace prudce rostla a rozvíjela se. Když ale příroda přestala dávat, neměli se lidé Anasazi z čeho uživit. Řada kmenů se přestěhovala blíže k vodním zdrojům, ale mnohé z nich mezi sebou začaly válčit o zdroje. I dříve přátelské kmeny nyní představovaly nepřítele na život a na smrt – doslova. Když se po několika desítkách let příroda umoudřila a začala opět štědře dávat, připluli k břehům Ameriky španělští kolonizátoři a s nimi nový řád, katolická víra a nemilosrdné násilí vůči komukoliv, kdo se odmítá podvolit. A tomu původní američtí obyvatelé Anasazi již čelit nedokázali. Kdysi mnohamilionová civilizace tak na počátku 21. století čítala pouhých 75 000 potomků.

Text: Pavla Janoušková