První stát na světě zavedl policejní drony se smrtícími zbraněmi!

Aniž by si toho kritici militarizace americké policie povšimli, Severní Dakota v tichosti legalizovala možnost nasadit policejní drony ozbrojené tzv. nesmrtícími zbraněmi. I když jde v teorii o zařízení, která nemají způsobit smrt, v praxi bohužel nesmrtící zbraně čistou pověst nemají. Zvláště kvůli způsobu, jakým byl zákon přijat, je tak možná na světě nová politická kauza. Jde o předzvěst věcí příštích?

Revoluce v tichosti

Zákon jménem HB1328 původně policii dával pouze možnost využít průzkumný dron k zajištění důkazních materiálů, to celé navíc až po soudním povolení. Po zásahu soukromých lobbistů však v konečné verzi zákon umožňuje i nasazení dronů vybavených nesmrtícími zbraněmi, tedy čímkoliv od slzného plynu přes gumové projektily až po tasery. Výsledný zákon má proto řadu kritiků, dokonce včetně svého navrhovatele z republikánské strany.

Reprezentant Bruce Burkett totiž původně v zákoně navrhoval naopak zákaz vyzbrojování dronů. "Nakonec jde o zákon, s nímž nejsem v dokonalém souznění. Přál bych si, aby v něm nefigurovaly žádné zbraně," řekl během slyšení, "Když (jako policista) nejste na místě činu a musíte dojít k rozhodnutí, přemýšlíte nad ním odděleně od toho místa. Odlidštěně." Vzhledem k tomu, že proti HB1328 je zčásti i republikánská strana, možná se časem dočká revize. I několik policistů, které dotázal server The Daily Beast rozhodně neplánuje drony zbraněmi vybavit. Prý je budou využívat například k pozorování podezřelých z distribuce drog.

Právě všeobecné kritizování HB1328 ale může mít za následek absenci boje proti němu – a časem přijetí ekvivalentních zákonů i v jiných státech. Podle proponentů může nasazení ozbrojených dronů do policejní práce snížit počet policejních obětí, jenže dle kritiků naopak hrozí nárůst civilních obětí, a to i při používání nesmrtícího vybavení. Takzvané neletální zbraně, mezi něž se řadí i omračující tasery, však v praxi bohužel nemají tak čistý rejstřík, jak by si jejich zastánci přáli.

Policie bez tváře

Amnesty International například zjistila, že mezi lety 2001 a 2007 způsobily tasery v USA na 277 úmrtí. Příčinou smrti byly převážně infarkt, srdeční zástava nebo poranění způsobené pádem vyvolaným zásahem taseru. Menší studie to dokládají, ačkoliv se jejich čísla mohou lišit, jako například analýza jednoho tisíce využití taseru z Wake Forest Baptist Medical Center. Podle ní mají sice tasery neletální efektivitu 99,7%, i ona ale zjistila několik zranění a dvě přímá úmrtí zaviněná vlivem zásahu.

Ačkoliv tak rozhodně platí, že vybavit dron taserem je méně smrtící, než vybavit jej kulometem, chybějící lidský článek přímo na místě činu vyvolává obavy, že policejní drony budou tasery ke zneškodnění podezřelých používat spíše častěji, než nakolik by jich využívali lidští strážníci. Kde by totiž člověk mohl podezřelého zpacifikovat výhrůžkou nebo obuškem, dron bude mít k dispozici právě jenom taser. Počet zásahů tak může rapidně vzrůst – a s ním paradoxně i počet obětí na životech. Navíc bude složitější zjistit identitu pilota dronu. Hrozí ještě další navýšení nedůvěry v policii než doposud. A to je problém, který zvláště ve Spojených státech momentálně notně čeří emoce.

Jak už to chodí, svou pravdu mají zřejmě jak kritici, tak i proponenti. Příchod dronů do civilní bezpečnostní sféry je, zdá se, jenom otázkou času – drony ostatně už dávno využívají i zločinci, policie se tak musí adaptovat. Nelze však upřít, že jakmile začnou drony patrolovat ulice měst, půjde po militarizaci americké policie o další cihlu do zdi mezi tamní veřejností a policejními složkami. Těžko totiž dopředu odhadovat, jaký efekt bude na společnost mít stav, kdy namísto lidské tváře strážníka bude spravedlnost rozsévat anonymní stroj.

ČTK