Zpráva (nejen) pro odpůrce očkování: V Česku řádí spalničky

Co jsou spalničky zač

Toto vysoce nakažlivé virové způsobuje RNA virus z rodu Morbillivirus, který má u vnímavých jedinců infekčnost téměř 100 %. Onemocnění spalničkami probíhá ve 2 fázích: začíná horečnatým stavem a problémy s dýchacími cestami, kašlem a zánětem spojivek, zároveň se v ústech objevují šedavé Koplikovy skvrny. Následně je nemocný postižen výskytem známého červeného exantému, tedy vyrážek. K přenosu viru dochází nejčastěji kapénkovou infekcí, vstupní branou viru jsou spojivky a sliznice respiračního traktu. Velmi nepříjemným důsledkem nemoci je skutečnost, že v jejím průběhu nakažený jedinec prudce ztrácí buněčnou imunitu, což znamená zvýšené riziko výskytu bakteriální infekce.

Lavina nemocí

V lednu 2017 bylo v evropském regionu Světové zdravotnické organizace hlášeno více než 500 případů spalniček. V lednu 2019 se Moravskoslezský kraj dostal na hranici epidemie, možná dokonce až za ni. „V souvislosti se zhoršující epidemiologickou situací ve výskytu spalniček v Moravskoslezském kraji, informujeme tímto veřejnost, že v současné době probíhají ze strany orgánu ochrany veřejného zdraví rozsáhlá protiepidemická opatření u osob, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s nemocným z důvodu vysoké nakažlivosti tohoto onemocnění,“ informovala Krajská hygienická stanice a v médiích se objevily informace, že za epidemií stojí strach a vyhýbání se očkování.

Spalničky ve světě a u nás

„V Americe se spalničky do příchodu Evropanů nevyskytovaly. Dobytí Nového světa je často označováno za jednu z největších demografických katastrof, protože počet domorodých obyvatel byl po příchodu Evropanů i v důsledku zavlečených infekčních nemocí zredukován na desetinu. V průběhu 19. a 20. století zavlekli cestovatelé a průzkumníci spalničky do mnoha odlehlých míst světa. Nejlépe zdokumentovanými případy jsou epidemie na Faerských ostrovech v roce 1846, při nichž bylo zjištěno, že prodělané onemocnění vede k celoživotní imunitě, a na Fidži v roce 1875, kde během epidemie zemřelo asi 40 000 osob z celkového počtu 150 000 obyvatel roztroušených po 100 obydlených ostrovech,“ píše se v materiálu určenému pro ministerstvo zdravotnictví. Zajímavé je, že zatímco v roce 1930 zemřelo na spalničky 1930 osob, v roce 1971 to bylo jen 20 osob a od roku 1980 nezemřel na spalničky nikdo. Důvod lze hledat v očkování, které se zavedlo v roce 1968. Velmi zvláštní je výskyt spalniček v roce 2014, kdy bylo zaznamenáno 222 nemocných. O rok později to bylo pouhých 9 a v roce 2016 jen 7 lidí.

Poděkujme neočkovaným

„V řadě zemí se díky vhodné strategii očkování podařilo snížit incidenci spalniček a v letech 2007–2009 bylo dosaženo historického minima výskytu méně než 10 případů spalniček na milion obyvatel evropského regionu. V následujících letech však došlo k opětovnému nárůstu případů onemocnění, zejména z důvodu existence podskupin společnosti, u kterých se nepodařilo ze sociálních či náboženských důvodů docílit potřebné úrovně proočkovanosti. V září 2010 byla 53 státy náležejícími k evropskému regionu WHO podepsána nová dohoda posouvající datum eliminace spalniček na rok 2015, tento termín se rovněž nepodařilo dodržet a byl následně odsunut na rok 2020,“ píše na svých stránkách Státní zdravotní ústav. Z výše napsaného vyplývá, že eradikace spalniček je možná, pokud ji někdo brzdí, tak jsou to právě ty skupiny lidí, které se, ať už z jakýchkoli důvodů, očkování brání. Odpůrci očkování. Text: Topi Pigula