Zlatá doba míru a klidu končí, tvrdí český historik. Co nás teď čeká?

Hostem Martiny Kociánové v pořadu Kupředu do minulosti na ČRo2 byl profesor Martin Kovář z Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a prorektor UK.

Martina: Pane profesore, pojďme si na začátek říct to nejpodstatnější. Zažíváme z pohledu historika převratné změny?

Martin Kovář: Mám dojem, že ano. Posledních několik let se zdá být přelomových, nenápadně se mění paradigma.

Martina: Bojíte se těch změn? Bojí se vůbec historik, nebo věci bere tak, jak jsou?

Martin Kovář: Žádných změn se nemusíme bát. A hlavně je to zbytečné, strach nám v ničem nepomůže. Navíc dnešní doba je navzdory všem strachům a obavám, které část populace prožívá, pořád spíš optimistická.

Ohlédneme-li se zpátky do 20. století, tak žijeme v éře klidu, bohatství a hojnosti, byť pociťujeme problémy a těžkosti nebo čelíme výzvám, které svět mohou dramaticky změnit. Ale pořád ještě žijeme úspěšná léta.

Martina: Jde spíše o to, že se stále díváme kupředu, zdali nám ta úspěšná, klidná, spokojená a blahobytná léta vydrží.

Martin Kovář: V tomhle ohledu jsem skeptičtější. Historie nás učí, že taková období nikdy netrvají věčně. Koneckonců žijeme v takovém období už víc než 70 let. Od skončení 2. světové války velká část Evropy žije éru, kterou nikdy před tím nepoznala. Nestřílí se, neválčí se.

První skutečně velká krize přišla v první dekádě 21. století. To je naprosto unikátní a jedinečné. Problém, který z toho vyplývá, spočívá v tom, že si Evropané zvykli a považují tento stav za standardní a normální. Historik se nad tím musí pousmát. Je to historická anomálie.

Martina: Kde vidíte její kořeny? Čemu můžeme vděčit za tuto šťastnou anomálii části 20. a 21. století?

Martin Kovář: Ta šťastná anomálie má kořeny v největším běsu, který svět potkal. Tedy ve 2. světové válce. Když válka skončila, tak jejím hlavním výsledkem byl vznik bipolárního světa.

Bipolární svět, existenci železné opony a respekt mezi Moskvou a Washingtonem můj zesnulý a skvělý kolega Vláďa Nálevka nazýval čas oboustranného strachu ze vzájemného atomového zničení.

Rusové se dostali k atomové zbrani velmi brzy, už ve druhé polovině 40. let. To vytvořilo prostředí, které bylo sice velmi rizikové, ale zároveň bylo nesmírně stabilní. Velká část střední a západní Evropy krytá americkým jaderným deštníkem prožila ekonomicky nesmírně úspěšná léta. Navíc navzdory sovětské hrozbě to byla doba prožitá v bezpečí.

Martina: Ten bipolární svět se teď s odstupem vlastně jeví harmonicky.

Martin Kovář: Já myslím, že mnozí politikové na léta studené války dneska vzpomínají se sentimentem. Judi Denchová v jednom z bondovských příběhů říká: „Zlatá studená válka. To ještě všechny věci byly čitelné a jasné. Dneska nikdo neví, kdo je kdo.“

Ano, ta doba byla jednoznačně čitelná „good and evil“, „good guys“ a „bad guys“, všichni jsme věděli, kdo patří na jakou stranu. Bylo to čitelné a bylo to jednoduché.

Martina: Jaké podstatné změny, které zažívá náš kontinent, byste vyjmenoval?

Martin Kovář: Nepochybně to byla ekonomická krize, která přišla v roce 2008, a která otřásla americkou a pak globální ekonomikou. Nebyla to tak silná krize, respektive neměla tak silné sociální dopady, jako třeba Great Depression, velká krize z přelomu 20. a 30. let minulého století, ale přesto to byla krize, která zásadním způsobem poznamenala jednu generaci Evropanů.

Druhou změnou je, že skončil bipolární svět, základní bezpečnostní garance, které Evropa měla, nejsou najednou tak jednoznačně jasné jako předtím. NATO není to, co bývalo, změnilo doktrínu. Nejsem si úplně jistý, jestli je aliance tak pevnou garancí a zárukou bezpečnosti všech členů, jako tomu bylo v době studené války.

Co dalšího změnilo Evropu? A jak nás ovlivní prezidentské volby v Americe? Co způsobuje elitářství bruselských špiček? Kdy nejvíce nabývá na síle extremismus a jaké jsou paralely s historií? Dá se srovnávat říše Římská a její pád se současnou situací v Evropě? Proč dřív obyvatelé třetího světa neměli potřebu opouštět své země? V čem je podobný americký sen o blahobytu s dnešní náladou migrantů? Přečtěte si celý rozhovor: