Závislost na nikotinu: krok po kroku

Historie nikotinové závislosti

To, že tabák a možnost jeho inhalace přivezl Kolumbus ze své neúspěšné cesty do Indie, při které skončil u břehů amerického kontinentu, je známo. Předkolumbovská Amerika ve svých rozvinutých civilizacích (Toltékové, Inkové, Mayové, Olmékové, Zapotékové…) používala tabák jako rostlinu neodlučitelně patřící k mnoha tradičním rituálům, nicméně Kolumbovi námořníci Luis de Torres či Rodrigo de Jerez (historické prameny se liší) se setkali poprvé s kouřícími indiány – Hurony – na severoamerickém kontinentu. Evropské pěstování tabáku se datuje od roku 1556, kdy vzešla první tabáková pole v Portugalsku, odkud se dál šířil do Evropy. Na naše území doputoval na sklonku 16. století, přičemž jedním z prvních kuřáků, o němž se dochovaly záznamy, se stal Mikuláš Dačický z Heslova.

Z hlediska finančního se ukázalo (a je tomu tak dodnes), že na lidské touze po nikotinu se dá velmi slušně vydělat a tabák, potažmo cigarety se začaly velmi silně zdaňovat a to daleko před tím, než se podobné kroky mohly relevantně zaštiťovat bojem proti kouření. Ne každý vladař byl nikotinismu nakloněn, v roce 1603 anglický král Jakub I. sepsal pojednání Kritika tabáku a vzápětí zvýšil dovozní clo o dva tisíce procent. V USA vyšla roku 1964 studie poukazující na to, že kouření má na lidské zdraví negativnější vliv než znečištěné ovzduší. V následujících létech se řešila celá řada opatření, jak závislosti na nikotinu zabránit či kouření alespoň zkomplikovat. Od povinného označování krabiček přes nechutné obrázky na nich až například po zákony omezující kouření ve veřejných prostorách a zařízeních.

Tabáková závislost

Jakkoliv se tabákové koncerny snažily vznik závislosti na nikotinu zpochybnit, faktem zůstává, že se jedná o skutečně návykovou látku a v případě nikotinu i smrtelně nebezpečnou. „Akutní otrava při kouření nebývá většinou nebezpečná, protože kouřením cigaret nelze dosáhnout letální dávky nikotinu, která se pohybuje kolem 50 mg (2 cigarety). Většina nikotinu obsaženého v cigaretovém kouři je rozložena vysokou teplotou nebo uniká cestou neinhalovaného kouře,“ píše Lucie Pilařová ve článku Problematika závislosti na nikotinu. „Složka psychosociální zpočátku převažuje nad složkou toxikomanickou (fyzická závislost), která převládá až po určité době. Závislost psychosociální se projevuje potřebou mít v ruce cigaretu, hrát si s ní, manipulovat s cigaretou, což je závislost na cigaretě jako na předmětu bez ohledu na účinky látky,“ dodává Pilařová. Jak silná je nikotinová závislost, ukazuje množství lidí, kteří se neúspěšně pokusili přestat kouřit. Nejlépe to ilustruje zlidovělý citát: „Skončit s kouřením není nic těžkého. Sám jsem to zažil alespoň stokrát. Mnohem horší je znova nezačít.“ Výsledky studie ze Spojených států amerických mluví jasně: v USA se 77 % kuřáků pokoušelo přestat, 55 % nebylo úspěšných i přesto, že nešlo o ojedinělou snahu. Pouze 5–10 % lidí se dokázalo cigaret trvale vzdát. Každý ví, že „na cigárku“ se dozvíte pracovní drby ze zákulisí, kouření lidi (kuřáky) stmeluje společnou vášní i společnou závislostí.

Přestanete kouřit a (asi) přiberete na váze

Jaké jsou konkrétní příznaky při nikotinové abstinenci? Už po několika hodinách přichází chuť na cigaretu, která může přetrvávat celou řadu měsíců, nicméně, kdo vydrží první měsíc, tomu se výrazně zvednou šance, neboť lačnění po tabáku ustává. Abstinující se dostává do silné psychické nepohody, je nevrlý a podrážděný, má deprese, podrážděnost, neklid, hůře se soustředí a víc jí, což se odrazí na váhovém přírůstku. Podle MUDr. Pilařové „kouření je nejčastější příčina nemocí a předčasné úmrtnosti. Závislost na nikotinu je klasifikována jako choroba s uznávaným neurobiologickým podkladem“. Zároveň podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde o závislost, ale zároveň takovou, které se dá nejsnadněji zbavit.

Text: Topi Pigula