Záhada modrého slunce byla konečně vyřešena. Po téměř 200 letech známe přesný původ obří katastrofy

Podivně modro-zeleno-fialově zářící slunce bylo možná nejviditelnější, ale zároveň nejméně podstatnou záležitostí, která se na planetě Zemi v roce 1831 stala.

Čtěte také: Úspěšný start. Bezosova raketa New Glenn zamířila z mysu Canaveral do vesmíru

Známý německý hudební skladatel Felix Mendelssohn, který shodou okolností v létě roku 1831 cestoval z Itálie do své rodné vlasti přes Alpy, si tehdy poznamenal: "Je tu zima jako v zimě, na nejbližších kopcích už leží hluboký sníh.“ Rozhodně nebyl sám, kdo si toho roku všiml podivného klimatického výkyvu. Průměrná teplota planetárního klimatu najednou spadla, a to o celý jeden stupeň Celsia. Některá místa sevřel takový chlad, že nebylo možné některé plodiny úspěšně vypěstovat a zásobování obyvatel potravinami kvůli tomu doslova selhalo.

Rozhněvaný záhadný vulkán

Vědci už dlouho vědí, že za tímto náhlým poklesem globální teploty stojí mohutný výbuch vulkánu. Sopka do zemské atmosféry uvolnila zhruba 13 milionů tun sirných plynů. Oxidy síry pak sluneční záření odrážely částečně zpět do vesmíru a slunce kvůli nim dočasně získalo zvláštní, modravý až fialový nádech.

To, co odborníci doteď netušili, bylo, která sopka tuto globální klimatickou událost způsobila. Dokonce ani nevěděli, ve které části světa k erupci došlo. Záhadu až nyní odhalil vulkanolog Will Hutchison ze skotské univerzity St. Andrews. Spolu se svým týmem zanalyzoval ledovcová jádra z Grónska a odhalil zhruba 6,5krát větší spad síry kolem roku 1831 ve srovnání s ledovci v Antarktidě.

To naznačilo, že k erupci došlo nikoli v tropech, jak se původně odborníci domnívali, ale na severní polokouli. Chemická analýza vrstvy popela a mikroskopických úlomků sopečného skla navíc odpovídala vzorkům z pouhých dvou míst planety, z Japonska a Kurilského souostroví. Jenže taková erupce sopky by v tehdy již hustě osídleném Japonsku nikdy nemohla uniknout pozornosti.

Autoři studie publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se proto zaměřili na Kurilské souostroví. Vzorky z tamních vulkánů získané ve spolupráci s japonskými a ruskými kolegy nakonec dokázaly, že tehdy soptil vulkán Zavaritského na odlehlém ostrově Simušir. Ten zůstává neobydlený, ačkoliv zde v průběhu dvacátého století byla sovětská ponorková základna. Písemné záznamy o jeho historii jsou omezené na pár námořnických deníků. Přesto vědce ohromuje, že mohla tak brutální erupce zůstat bez povšimnutí.

Zdroj: Proceedings of the National Academy of Sciences, BBC, Desert Research.

Video, které jste mohli minout: Plameny mají kolem Los Angeles dost potravy kvůli dešťům, požáry živí děsivý jev.