Žádná okurka na Prima ZOOM, ale jedna premiéra za druhou!

Přinášíme vám touhu po poznání, různá zvířátka, dramata ve vzduchu i na zemi, převrátíme dějiny, zabráníme krokopokalypse, přiblížíme Katyňský masakr a vydáme se po různých stopách Sherlocka Holmese. Vychutnávejte život s Prima ZOOM.

Premiérové tematické bloky vždy pondělí až neděle v čase 18.00–02.00.

27. 7. 18.00 – Šílená zvířata (Největší výtržníci)

Ať už se člověku v těchto chvílích takřka zastaví srdce, nebo rovnou lapá po dechu při pohledu na takovou nehoráznost, připravte se na scény, ze kterých vám v Šílených zvířatech údivem spadne čelist. Napínavý dokumentární seriál je totiž nejdrsnějším a nejdivočejším pohledem do zvířecí říše a její hrdinové unikají o vlásek smrti nebo odporují všem přírodním zákonům. Nechybí tak podivné souboje a střety, že byste si je jenom těžko vymýšleli, zvláštní milostné svazky, hromadné útoky jako na povel, ani situace, kdy zasahuje a rozhoduje instinkt.

27. 7. 21.00 – Vyvázni živý (Únos letu číslo 73)

Napínavá šestidílná minisérie se zaměřuje na několik nejzajímavějších příběhů o přežití z dnešní moderní doby. Jejich hrdinové navzdory nepříznivým, nebo dokonce nepřejícím podmínkám překonali nehody, katastrofy i život ohrožující situace a události. Tak jako Michael Thexton, jenž byl pasažérem uneseného letu Pan Am 103 v roce 1986. Navzdory hodinám stráveným s pistolí u hlavy a dvaceti zabitým spolucestujícím okolo se Michaelovi zázračně podařilo uniknout zastřelení. Nechybí ani příběh Blaine a Johna, uvězněných v podzemí dolu v Que Creek, nebo Jerela uneseného během firemního rybářského výletu v Kolumbii.

27. 7. 01.00 – Špion z Pařížského náměstí

3. září 1941 provedla SS přísně tajný experiment v koncentračním táboře Auschwitz, který znamenal začátek holokaustu: několik stovek válečných zajatců bylo otráveno plynem Cyklon B. O několik týdnů později se představitel německé firmy IG Farben setkal ve vile na břehu Lucernského jezera ve Švýcarsku s Američany, kterým předal tajné dokumenty o Hitlerově plánu na výrobu otravných plynů. Je možné, že by se americká strana dozvěděla o drastickém „konečném řešení“ už v počáteční fázi? Dokumentární film Špion z Pařížského náměstí zachycuje dvojí život v Berlíně umístěného německého ekonomického konzultanta, který se stal americkým špionem.

28. 7. 20.00 – Katyňský masakr

Příběh o boji za pravdu o Katyni začíná ve 40. letech 20. století a trvá dodnes. Stejnojmenný dokumentární film předkládá nejen hrozivá historická fakta, ale navíc vrhá světlo na všechno, co následovalo po hledání těl zabitých polských důstojníků. Nechybí cenné archivní záběry ani citace z nalezených deníků. Slavný polský režisér Andrzej Wajda, oceněný Oscarem právě za film o katyňském masakru, promlouvá o tom, jak ho tato historická křivda ze strany Sovětského svazu připravila o otce.

28. 7. 22.00 – Po stopách Sherlocka Holmese

Je nejčastěji obsazovaným filmovým hrdinou. Přes 70 herců si ho zahrálo ve více než 200 filmech. V dokumentárním filmu Po stopách Sherlocka Holmese se herec a režisér David Hayman přezouvá do bot soukromého detektiva a provádí napínavé vyšetřování o nekonečné popularitě a skutečné inspiraci Sherlocka Holmese, kterého vymyslel spisovatel sir Arthur Conan Doyle. David Hayman navštěvuje místa, jež Doyla ovlivnila, a setkává se se spisovateli, historiky a slavnými fanoušky, jako je herec Stephen Fry nebo spisovatelka Lynda La Plante.

28. 7. 01.00 – Krokopokalypsa

Návrat populace krokodýlů amerických na Floridu čeří vody. Během posledních tří dekád se díky pomoci biologů Marka Parryho a Joa Wasilewskiho rozrostla na 2000 kusů. Krokodýlu mořskému se během stejné doby podařil v Austrálii ještě více husarský kousek, a tak v Severním teritoriu nyní žije 100 000 jedinců. Zatímco na Floridě mají radost, v Austrálii čelí problému, jak zabránit krokodýlům v přiblížení k člověku. Vzhledem k tomu, že i populace na Floridě se utěšeně rozrůstá a krokodýlové rozšiřují svá loviště, je zapotřebí postarat se o stejná opatření jako na druhém konci světa? Zoologové, paleontologové a biologové spojili síly, aby zabránili Krokopokalypse.

30. 7. 19.00 – Tajemství vesmíru I (Hledá se E. T.)

Když se vědcům v polovině padesátých let podařilo namíchat takzvanou „prvotní polévku“, která se skládala z metanu, čpavku, vodíku a vody, dokázalo se, že když se k této směsi přidá vhodný druh energie, vzniknou aminokyseliny. Právě aminokyseliny jsou stavebním prvkem, který vede ke vzniku živých organismů. Na Zemi platí, že tam, kde je voda, jsou vhodné podmínky pro život. Dnešní astronomové vycházejí z těchto poznatků a hledají ve vesmíru prostředí, která tyto podmínky splňují. Jedním z míst, kde bychom v naší sluneční soustavě mohli očekávat život, je Jupiterův měsíc Europa. Europa je koule o velikosti čtvrtiny naší Země, která je pokryta ledem. Vědci jsou přesvědčeni, že tento měsíc pod svou ledovou krustou ukrývá slaný oceán. Slapové jevy, které na Europě probíhají, termální činnost a organické sloučeniny, které na Europu zanesly komety a meteority, dotvářejí podmínky, které by mohly vést ke vzniku jednoduchých organismů. Dalším místem, kde by teoreticky mohl vzniknout život, je Saturnův měsíc Titan. Titan má velmi podobnou geologii jako Země. V tomto případě jsou vědci přesvědčeni, že místem, kde by se mohl život nacházet, jsou velká metanová jezera, která zalévají povrch tohoto měsíce. Lidstvo ve své posedlosti však spíše očekává nález inteligentních forem života. Ten je ovšem možno hledat pouze ve vzdálenějším vesmíru. Jedním ze způsobů, jak vědci hledají inteligentní život, je sledování rádiových signálů z vesmíru speciálními rádioskopy. Rozvoj našich vlastních technologií a možnosti, které nám dávají naše vlastní fyzické schopnosti, však vedou vědce k tvrzení, že pokud dojde k jakémukoliv kontaktu s inteligentním životem, bude se spíše jednat o kontakt s jeho technologiemi a stroji. Vždyť i my sami do vesmíru posíláme automatické sondy a řešíme tak možnosti, které zatím omezují naše tělesné schopnosti.

31. 7. 22.00 – Zapomenutí válečníci z Kartága

Je možné, že by Jižní Ameriku objevili a osídlili středomořští námořníci před více než dvěma tisíci lety? Náš příběh začíná 146 let př. n. l., kdy Římané dobyli Kartágo. Přeživší čelili hroznému osudu římských otroků. Mohlo se některým uprchlíkům podařit překonat jižní Atlantik a dostat se až na jihoamerické pobřeží? Moderní věda našla důkazy, které odpovídají, že ano. V dokumentárním filmu Zapomenutí válečníci z Kartága se poprvé představují nálezy z amazonské džungle i genetické rozbory dnešní místní populace. Tento napínavý archeologický příběh bude mít ještě dalekosáhlé následky a možná se kvůli němu budou muset přepsat dějiny Ameriky.

31. 7. 01.00 – Tajemná kočka

Jihoamerický Pantanal je rozlehlou oblastí plnou mokřadů a řek, tropických pralesů a savan. Nikde jinde na naší planetě nežije tolik jaguárů jako tady. Jejich loviště jsou tak velká, že na plachou kočkovitou šelmu se dá jenom těžko narazit. Dokumentární film Tajemná kočka přesto nabízí detailní pohled do života jaguára: ukazuje jak loví, jak se páří, nebo dokonce jak si během odpoledních veder dopřává menšího šlofíčka. V jedné ze zvlášť zajímavých scén si jaguár troufne na kajmana, který je přinejmenším stejně nebezpečným dravcem.

1. 8. 20.00 – Tajemství migrujících ptáků

Každého jara se Izrael stane svědkem unikátního jevu. Pevninský most mezi Afrikou, Asií a Evropou tam přeletí několik milionů ptáků. Čápové, plameňáci, pelikáni, dravci i pěvci mají namířeno zpátky na sever poté, co se jim podařilo přečkat nepříznivou zimu v teplých jižních krajích. Jejich prvním hlavním místem dopočinku se po vyčerpávajícím nonstop letu nad africkými pouštěmi stává jižní Izrael. Právě tady mohou dočerpat síly. Berlínský fotograf Thomas Krumenacker je jedním ze stovek milovníků ptáků, kteří každoročně zaplaví jihoizraelskou metropoli Eilat. Ptáci jsou jeho vášní a Thomas jim dává tvář.

1. 8. 21.00 – Mangustí starosti

Statečná tlupa mangust žíhaných bojuje o přežití mezi nekonečnými zástupy dravých zabijáků v přírodní rezervaci v africké Tanzánii. Mangusty jsou větší, rychlejší a chytřejší než jejich surikatí bratranci, ale čeká je těžký rok. Držte jim palce v napínavém a emocemi nabitém dokumentárním seriálu Mangustí starosti.

1. 8. 23.00 – Průkopníci: Tryskový triumf

Jsou králi nebes. Během několika minut dokážou vystoupat do výšky devíti kilometrů. Tito obrovští lesklí oceloví ptáci létají z místa na místo vysoko nad mraky a nezastaví je žádné moře, pohoří ani pouště. Díky nim se miliony lidí dostanou na každé místo na světě. Urazit velké vzdálenosti za co nejkratší dobu je důležitý aspekt moderního a mobilního života 21. století. Ale ještě asi před 80 lety by si nikdo nic takového ani nedokázal představit. Dva geniální vynálezci, Němec German Hans Papst von Ohai a pilot anglického letectva Frank Whittle, se naštěstí rozhodli změnit podobu aeronautiky. Aniž by o sobě vzájemně věděli, stali se rivaly v závodu o vyvinutí prvního tryskového motoru na světě. Jejich vynález o mnoho let později zmenšil svět, ale vítězem se stal jen jeden.

2. 8. 18.00 – Touha po poznání (Bermudský trojúhelník)

Je svobodná vůle pouhou iluzí? Co se opravdu stane s letadlem, když havaruje? Proč se lidé v oblasti Bermudského trojúhelníku zdánlivě vypaří? Jak byl postaven Stonehenge? To zjistíte díky fascinujícímu dokumentárnímu seriálu Touha po poznání, který se zabývá nejikoničtějšími záhadami vědy, přírody a naší společnosti. Touha po poznání se nebojácně noří do světa plného otázek a fantastických jevů, od přirozené krásy Yellowstonského národního parku přes záhadu královské mumie Nefertiti, možnosti života na jiných planetách, existenci paralelních vesmírů a vysvětluje, jak fungují drogy, proč je sex zábava a jestli se dá žít věčně.