Whisky, whiskey nebo bourbon? V čem je rozdíl?

Whisky, slivovice, rum… prostě pálenky, se od sebe způsobem výroby v zásadě neliší. To, co je odlišuje, je základní ingredience, ať už je ječmen ve whisky, slívy ve slivovici nebo melasa z cukrové třtiny v rumu. Jenže objednat si whisky v Irsku, byť je dělaná ze stejných ingrediencí jako skotská klasika, je prohřešek proti bontonu. Takže v čem je rozdíl?

Whisky nebo whiskey

Skotská sladová whisky (angl. malt whisky) nesmí obsahovat jinou obilninu než ječmenný slad. Zůstaneme-li u jednoduchého dělení, tak jednosladové whisky (single malt) jsou ty, jež se vyrobí a s ničím dalším nemíchají. Ovšem ty tvoří jen zlomek trhu, 90 % prodávaných whisky jsou „směsky“ různých druhů whisky míchaných v přesně daném poměru. Původní jednosladové whisky byly v minulosti považovány za příliš drsné a tak se míchaly s cílem vyladit jejich chuť do co nejjemnějších tónů. "Několik dobrých whisky smíchaných dohromady potěší jazyk většího množství lidí než jedna whisky nesmíchaná," napsal Arthur Bell, ve 40. letech 19. století. A tak světlo světa spatřily míchané (blended) whisky, ať už je to Johnny Walker, Black and White, Famous Grouse, Grant´s a desítky dalších. Podobné je to v případě "směsek" vína, kdy se namíchají hrozné odrůdy hrozna či mošty různých odrůd a výsledná směs je vznešeně zvaná cuvé.

Irové si zakládají na tom, že svou whiskey destilují třikrát a nepoužívají (nebo opravdu v malém množství) rašelinu k získání specifické chuti. Naopak mnohé single malt whisky jsou rašelinnou příchutí typické. Skotové a Irové se dlouhodobě přou, který z národních nápojů je „lepší“, dopadá to samozřejmě podle pořekadla, že „každá liška vlastní ocas chválí“. Nezbývá než ochutnat a ocenit na vlastní chuťové papily. Ale přece jen si v Irsku raději objednejte tu jejich – whiskey. Rozhodně tím neurazíte.

Jak Irové, tak Skotové tvrdí, že původní název whisky/whiskey pochází z galského uisce beatha, což znamená živá voda. Možná by to byl zajímavý prvek do některé z pohádek, kde by se „živá voda“ (ve smyslu k životu přivádějící) vyměnila za tvrdou pálenku, na níž může vzniknout nebezpečná závislost. Ostatně právě Irové o tom vědí své, alkohol jim zásadně komplikoval život za „velkého hladu“ v letech 1845–49. Mimochodem v literárních zdrojích se dá dohledat zmínka o Irovi jménem Richard Mac Rannal, který se upil roku 1405.

Když Američan říká whisky, tak myslí bourbon

Pár anekdot začíná slovy: „Přijde americký kovboj do baru a objedná si whisky…“ Jenže už tato věta by se dala označit za fór. Američané sice rádi tvrdí, že mají dobrou whisky (nebo whiskey), ale ve skutečnosti jde o zcela jiný nápoj – bourbon. K jeho přípravě se totiž musí použít slad s obsahem nejméně 51 % kukuřice. Je to zhruba podobný rozdíl, jako kdyby vám někdo nabídl slivovici, ale místo slív by více než z poloviny obsahovala angrešt. Další postup pálení by byl stejný, ale o slivovici by bezesporu nešlo.

Následuje dvojnásobná destilace minimálně dvouleté zrání v nových vypálených dubových sudech, whisky může zrát i v sudech, v nichž už dříve zrál jiný alkohol – například portské. Takže i nápoj jménem Jack Daniel’s Tennessee whiskey není ani whisky, ani whiskey, ale bourbon. A může za to obsah kukuřice a země původu.

Text: Topi Pigula