Více než polovina akademiků pracuje na smlouvu na dobu určitou

Smlouva určitá nebo neurčitá

Více než polovina akademiků v Česku pracuje na smlouvu na dobu určitou, vyplývá z výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Častěji jde o ženy, z nichž pracuje na časově omezený kontrakt 57 procent, zatímco mužů 54 procent. Na dobu neurčitou má smlouvu 35 procent pracovníků a pracovnic. Ženy jsou nejistotou práce ohroženy více než muži, uvádí dále studie.

Průzkum se uskutečnil dotazníkovou formou mezi květnem a srpnem loňského roku. Zúčastnilo se jej 2089 pracovníků veřejných vysokých škol (1056), Akademie věd ČR (828) a dalších veřejných výzkumných institucí (205).

Smlouvy na dobu neurčitou jsou běžné na veřejných výzkumných institucích, kde je má 69 procent respondentů. Naopak na vysokých školách to bylo pouze 34 procent a na Akademii věd ČR 29 procent.

Na vysokých školách dostávají podle studie smlouvy na dobu neurčitou zejména profesoři a docenti, zatímco odborní asistenti, lektoři, vědečtí pracovníci nebo odborní pracovníci mají neomezený kontrakt pouze z pětiny až čtvrtiny. Smlouvu na dobu neurčitou pak má pouze zhruba jeden z deseti doktorandů.

Skoro polovina vědců nemá jistou práci

V Akademii věd mají smlouvy na dobu neurčitou hlavně vedoucí vědečtí pracovníci (48,5 procenta) a odborní pracovníci (43 procent). V rámci dalších veřejných výzkumných institucí měli neomezenou smlouvu všichni oslovení respondenti z řad vedoucích vědeckých pracovníků, přes tři čtvrtiny vědeckých pracovníků/asistentů a více než polovina odborných pracovníků. Naopak všichni doktorandi měli smlouvu na dobu určitou.

Rozdíly jsou také mezi humanitními/společenskovědními a přírodovědnými/technickými obory a pohlavími. "Největší genderové nerovnosti mezi muži a ženami jsou patrné v rámci přírodovědných/technických oborů na vysokých školách. Na VŠ má v přírodovědných/technických oborech smlouvu na dobu neurčitou pouze necelých 24 procent žen, v případě mužů to však bylo téměř 44 procent dotázaných," uvádí analýza.

Se smlouvami na dobu určitou se pojí nižší míra jistoty práce. Výraznou obavu ze ztráty zaměstnání mělo 18 procent respondentů, do jisté míry se obává 29,5 procenta dotázaných, jen málo nebo vůbec pak 52 procent.

V případě vysokých škol a veřejných výzkumných institucí vyjma Akademie věd ČR pociťují ženy nižší jistotu práce než muži. Na vysokých školách mělo výraznější obavu ze ztráty práce 24 procent žen a jen 14 procent mužů, na veřejně výzkumných institucích pak pětina žen a osm procent mužů.

ČTK