27. srpna 2018 06:00

Vědci vytvořili nový typ života – s jediným obřím chromozomem

Zázraky moderní vědy nás nepřestávají překvapovat. Nyní bioinženýři opět dokázali veřejnost zaskočit – stvořili jednochromozomový život.

V silách vědců jsou už i takové zázraky, jako je stvoření umělého života nebo proměna základních vlastností existujícího života.

Pivo pod mikroskopem

Pivovarské kvasnice jsou „zázračný organismus“, díky němuž máme pivo. Šlechtíme je už po tisíciletí a využíváme jejich vlastností pro své služby. A díky tomu, jak snadno se s nimi pracuje a jak dobře jsou popsány jejich vlastnosti (a taky se dá jejich výzkum samozřejmě dobře zpeněžit), se na ně často zaměřuje pozornost vědců z celého světa.

Nejnověji se na ně podívali experti z Číny. Povedlo se jim vytvořit kvasnice, které jsou tvořené jediným chromozomem. Přitom normálně jsou kvasnice tvořené 16 chromozomy. Vědcům se podařilo nacpat celou tuhle informaci do jediného chromozomu; v podstatě je to trošku podobné tomu, jako když počítač „zazipuje“ nějaký soubor.

Byla na to využita technologie CRISPR, které se také přezdívá genetické nůžky. Ta umožňuje, aby vědci zcela libovolně manipulovali s jednotlivými geny, písmeny genetické abecedy, z nichž je vytvořen kód, na němž je postaveno vše živé na Zemi.

Tajemství jednoho chromozomu

Výsledky vědci zveřejnili v odborném časopise Nature na začátku srpna. Jejich výzkum je nesmírně důležitý především proto, že žádný takový organismus předtím na Zemi nežil, jedná se o něco zcela nového, co jsme „napsali“ my, lidé. A současně to vrhá světlo na podivnost počtu chromozomů. Proč?

Zdálo by se logické, že čím složitější organismus, tím by měl mít více chromozomů – ale příroda je v tomto ohledu zcela nevyzpytatelná a dělá si co chce. Třeba taková mrkev má chromozomů 18, ale klokan jen 16. Kapr 100, ale velký bílý žralok 82 – a některé druhy motýlů jich mají dokonce 450!

A co církev, spí?

Mnoha lidem mohou tyto vědecké zázraky připadat jakou rouhání nebo jako hranice, která by neměla být nikdy překročena. V minulosti tlačily na korporace a vědce zejména církve, jejichž vliv bránil tomu, aby k těm nejodvážnějším (nebo nejvíce rouhačským, jak se na to kdo dívá) experimentům a výzkumům nedocházelo.

Zdá se ale, že většina zástupců církví dnes už úplně ztratila kontakt s tím, co se v moderní vědě děje – tento krok, který by dříve znamenal rozsáhlé pohoršení, dnes nikoho nepohoršil, nejspíš proto, že ho nikdo z vysoce postavených osobností náboženství ani nezaznamenal.

Text: MK

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský