Vědci vytvořili nový typ života – s jediným obřím chromozomem
Zázraky moderní vědy nás nepřestávají překvapovat. Nyní bioinženýři opět dokázali veřejnost zaskočit – stvořili jednochromozomový život.
V silách vědců jsou už i takové zázraky, jako je stvoření umělého života nebo proměna základních vlastností existujícího života.
Pivo pod mikroskopem
Pivovarské kvasnice jsou „zázračný organismus“, díky němuž máme pivo. Šlechtíme je už po tisíciletí a využíváme jejich vlastností pro své služby. A díky tomu, jak snadno se s nimi pracuje a jak dobře jsou popsány jejich vlastnosti (a taky se dá jejich výzkum samozřejmě dobře zpeněžit), se na ně často zaměřuje pozornost vědců z celého světa.
Nejnověji se na ně podívali experti z Číny. Povedlo se jim vytvořit kvasnice, které jsou tvořené jediným chromozomem. Přitom normálně jsou kvasnice tvořené 16 chromozomy. Vědcům se podařilo nacpat celou tuhle informaci do jediného chromozomu; v podstatě je to trošku podobné tomu, jako když počítač „zazipuje“ nějaký soubor.
V jakých zemích dochází kvůli fotbalu pivo? 2 Zdroj: istock.com
Byla na to využita technologie CRISPR, které se také přezdívá genetické nůžky. Ta umožňuje, aby vědci zcela libovolně manipulovali s jednotlivými geny, písmeny genetické abecedy, z nichž je vytvořen kód, na němž je postaveno vše živé na Zemi.
Tajemství jednoho chromozomu
Výsledky vědci zveřejnili v odborném časopise Nature na začátku srpna. Jejich výzkum je nesmírně důležitý především proto, že žádný takový organismus předtím na Zemi nežil, jedná se o něco zcela nového, co jsme „napsali“ my, lidé. A současně to vrhá světlo na podivnost počtu chromozomů. Proč?
Zdálo by se logické, že čím složitější organismus, tím by měl mít více chromozomů – ale příroda je v tomto ohledu zcela nevyzpytatelná a dělá si co chce. Třeba taková mrkev má chromozomů 18, ale klokan jen 16. Kapr 100, ale velký bílý žralok 82 – a některé druhy motýlů jich mají dokonce 450!
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae Zdroj: Mogana Das Murtey and Patchamuthu Ramasamy
A co církev, spí?
Mnoha lidem mohou tyto vědecké zázraky připadat jakou rouhání nebo jako hranice, která by neměla být nikdy překročena. V minulosti tlačily na korporace a vědce zejména církve, jejichž vliv bránil tomu, aby k těm nejodvážnějším (nebo nejvíce rouhačským, jak se na to kdo dívá) experimentům a výzkumům nedocházelo.
Zdá se ale, že většina zástupců církví dnes už úplně ztratila kontakt s tím, co se v moderní vědě děje – tento krok, který by dříve znamenal rozsáhlé pohoršení, dnes nikoho nepohoršil, nejspíš proto, že ho nikdo z vysoce postavených osobností náboženství ani nezaznamenal.
Text: MK