Mezi úžehem a úpalem je velký rozdíl. První pomoc je ale stejná

„Asi budu blinkat,“ řekl malý Pavlík a bez sebemenšího zaváhání svou hrozbu splnil. Všem bylo jasné, že to má z horka. Za nevolnost jasně mohlo přehřátí organismu. Ale byl to úpal, nebo úžeh? Dovolená nezačala zrovna šťastně.

Úžeh: příznaky

Výše zmíněný Pavlík začal trpět úžehem. Lidově řečeno „přehnal“ to s pobytem na sluníčku. Úžeh vzniká přehřátím organismu díky přímému působení slunečních paprsků. Mezi základní příznaky patří bolest hlavy spojená s celkovou nevolností, zvracením. Kůže je suchá a horká, často červeně zbarvená (spálená). To nejjednodušší, co se dalo udělat v rámci prevence, je hlídat délku pobytu na sluníčku a mít zakrytou hlavu. Sluníčko má největší sílu mezi 11 až 14 hodinou, takže se vyplatí udělat si polední pauzu někde ve stínu.

Úpal: příznaky

Tento zdravotní problém sice má taky přímou souvislost s teplotou, ale nejde v něm o přímé sluneční záření. Úpal vzniká působením vysoké teploty 35 a více stupňů Celsia v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. Dopracovat se k němu můžete v práci, tedy v provozech s vysokou teplotou, kde není zajištěno odpovídající větrání a kde není zajištěn dostatek tekutin. Ne náhodou má zaměstnavatel při horkých dnech povinnost zajistit zaměstnancům dostatek tekutin, což v případě v kancelářích pracujících osob stačí zajistit přístup ke kohoutkové vodě. Ta má v Česku v naprosté většině případů vynikající kvalitu.

Dbát na dostatečný pitný režim. V době velkého horka bychom měli vypít kolem tří litrů tekutin za den, nejlépe v podobě nesycené minerální vody nebo mírně oslazeného ovocného čaje. Sycené nápoje snadněji zaženou pocit žízně, což je jistě příjemné, nicméně nás to vystavuje riziku, že celkové množství vypitých tekutin bude nedostatečné. Nápoje s obsahem kofeinu či sladké džusy nejsou v horkých dnech vhodné.

Úpal a úžeh: první pomoc

Tvrdit, že není vhodné být na sluníčku, když máte například dovolenou, vypadá jako navádění k tomu, abyste si dovolenou neužili. Ovšem stačí dodržet několik jednoduchých zásad a ani úpal, ani úžeh vás postihnout nemusí.

Myslete na chlazení

V případě dlouhých cest autem (hrozí úžeh) se vyplatí čas od času zastavit ve stínu, ochladit se. Totéž hrozí i při pobytu na pláži. Do bronzova opálená kůže možná působí po návratu mírně exoticky, ale za večerní stavy, kdy nemůžete usnout a je vám nevolno to nestojí. Svůj význam má i opalovací krém s vyšším UV faktorem.

Nezapomínejte na pokrývku hlavy, ostatně vzdušný klobouček může být nejen užitečný, ale i elegantní. Pijte – samozřejmě nealko (alkoholické nápoje otupují smyslové vnímání a navíc se v horku urychluje nástup alkoholového omámení). Pro dehydrataci organismu totiž ani nemusíte mít pocit žízně. Pokud plánujete náročnější fyzickou aktivitu, časově si ji dejte do doby menší sluneční aktivity – nezapomínejte, že přes poledne dosahuje sluneční výheň maxima.

Při úžehu i úpalu pomáhá vlažná sprcha

Když už to s pobytem na sluníčku nebo v horkých nevětraných místnostech přeženete, nejrychleji pomáhá ochlazení, tedy přesun do stínu, dostatek tekutin, studené obklady. Pomáhá vlažná sprcha. Vlažná, nikoliv studená, protože by mohlo dojít k náhlé a rychlé změně teploty, na kterou tělo reaguje změnou krevního tlaku, což může mít za následek mdloby. A omdlít ve sprše může znamenat rozseknutou hlavu o kachlíčkovaný roh či zlomenou končetinu.

Není důležité rozlišit, o jaké postižení se jedná, první pomoc je totiž stejná. Nicméně pokud byste přece jen chtěli mnemotechnickou pomůcku na rozeznání obou postižení, tak slunce žhne – proto způsobuje úžeh.