Umělé osvětlení narušuje přírodní ekosystémy. Dá se s tím něco dělat?

Narušené ekosystémy

Aktuální studie ze sousedního Německa prozradila, že pouliční osvětlení v blízkosti vodních tras mohou narušit okolní ekosystémy. Mezi hlavní důvody patří lákání hmyzu a změny společenství dravců v jeho blízkosti. Umělá noční osvětlení by se tak mohla přímo podílet na negativních důsledcích působících na okolní ekosystém a samotnou biodiverzitu. Alespoň to tvrdí vědci ve své čerstvé studii publikované na stránkách Frontiers in Environmental Science.

Světel stále přibývá

Počty umělých nočních osvětlení se celosvětově zvyšují rychlostí přibližně 3–6 procent ročně. Světla jsou pro člověka v mnohém výhodná, neboť efektivně řeší nejen bezpečnostní problematiku. Osvětlení lemující městské uličky a vesnice ovšem mají i své nevýhody. Pakliže pomineme extrémní energetickou náročnost, jednou z nich je účinek osvětlení na létající hmyz. Mnohá světla totiž hmyz nalákají do své bezprostřední blízkosti: „Umělé osvětlení během noci je hlavní součástí globálních změn životního prostředí a ohrožení biologické rozmanitosti. To platí zejména u řek a jezer, kde je soustředěná lidská populace,“ upozorňuje výzkumný pracovník Alessandro Manfrin z Institute of Freshwater Ecology and Inland Fisheries (IGB).

Obtížné zkoumání

Právě vodní ekosystémy, jako jsou řeky a jezera, jsou silně propojeny s ekosystémy svých břehů. A jak nové výzkumy tvrdí, zavedení umělého osvětlení v jejich blízkosti by mohlo mít na tuto křehkou rovnováhu rušivé účinky. Zkoumání a pozorování vlivu osvětlení na okolní ekosystémy ovšem nepatří mezi snadné úkoly. Zejména městská prostředí ovlivňují biologickou rozmanitost mnoha různými způsoby. Například prostřednictvím znečištění a ztráty biotopů. Tyto skutečnosti činí odborníkům velké obtíže, neboť nemohou snadno zjistit, které faktory takové účinky vlastně způsobují.

Pro objektivní posouzení působení umělého nočního osvětlení na živočichy a přírodu vytvořil Manfrin společně s několika kolegy řadu pouličních světel vedle dvou odvodňovacích příkopů v německé přírodní rezervaci. Tato odlehlá oblast je jednou z nejméně osvětlených míst v celé zemi. To znamená, že divoká zvěř nebyla na tomto území „nikdy“ vystavena umělému světlu nebo jiným rušivým faktorům. Vědci noc co noc na jedné straně příkopu zapínali pouliční lampy, kdežto na druhé straně příkopu zůstaly lampy vypnuté. Na řadu přišly dokonce i pasti, s jejichž pomocí mohli zkoumat různé druhy hmyzu a jiných bezobratlých.

Více lamp, více hmyzu

Během pozorování se poněkud nepřekvapivě potvrdilo, že z osvětlené části příkopu opouští vodu mnohem více hmyzu. Světlo se také podílelo na lovícím úspěchu větších ryb, které pojídaly své menší druhy. Úbytek menších ryb měl pak za následek zvýšený výskyt hmyzu, který tyto menší ryby za normálních okolností běžně a ve velké míře lovily. A jak se také očekávalo, pod osvětlenými lampami se nacházelo mnohem více létajícího hmyzu než u lamp, které se nikdy nezapnuly. Tento jev má přitom nárazový efekt na dravce žijící v trávě pod lampami. „Množství nočních pavouků na osvětleném břehu stoupalo. Jejich činnost se prodloužila do denní doby, zatímco počet nočních brouků se snížil,“ komentoval pozorování Alessandro Manfrin.

Lépe plánovat a přemýšlet

Německá studie nám zřetelně ukazuje, jak může být umělé osvětlení pro volně žijící zvířata destruktivní. Prokazatelně ovlivňuje chování hmyzu, což má potenciál vést ke změně dynamiky platných ekosystémů. Důležitost případných ekologických dopadů je tedy nutné zohlednit při navrhování nových koncepcí osvětlení. Tyto dopady by neměli přehlížet zejména krajináři, městští projektanti, inženýři zabývající se osvětlením a pozemní a vodní ekologové.

Text: Petr Smejkal