Trénujete svého psa? Hodně to o vás vypovídá

Jaký páníček, takový pes. Nebo obráceně. Podobných mouder většina z nás slyšela nejspíš bezpočet. Každopádně je možná podobnost zvířecího miláčka a jeho majitele zajímavým tématem: jak tyhle předsudky vznikly? Podle čeho si člověk zvíře vybírá? A jak se vzájemně ovlivňují? Podívejme se na několik výzkumů a z nich plynoucích zjištění.

Přístup k psovi určuje osobnost

Nedávná studie spojení osobnosti páníčka a chování psa potvrdila. Prostřednictvím rozsáhlé baterie dotazníků bylo dotazováno přes 1500 majitelů psů a výsledky byly poměrně zajímavé. Lidé s nižší extraverzí, emoční stabilitou a přívětivostí vůči druhým měli výrazně častěji psy, kteří se báli cizích lidí, projevovali agresi vůči majiteli a jakmile zůstali v domě sami, pomočovali se. Především podskupina páníčků-mužů, jež trpí depresí, měla sklon používat tvrdší výcvikové metody a fyzické trestání psů. Zároveň tyto přísné metody často souvisely s psí agresivitou, častějším štěkáním a problémy při odloučení od páníčka.

Chtělo by se souhrnně říci, že neurotický a náročný páníček, který se snaží mít své zvíře co nejpřísněji vychované, si v důsledku zadělává na problémy. Překvapivě výrazně se taková zjištění podobají obdobnému výzkumu, kde však místo psů figurovaly děti – před časem jsme totiž psali o tom, že nadměrné užívání fyzických trestů v dětech budí spíše odpor a problémy s chováním.

Trénovat lze i pozitivně

Psycholožka a psí trenérka Zazie Todd poukázala na to, že fyzické trestání psů podle tohoto výzkumu nic moc nevyřešilo. Naopak bylo spíše příčinou problematického chování nežli jeho důsledkem. Každopádně by bylo nesprávné tvrdit, že veškerá snaha o vycvičení zvířecího miláčka je nesprávná – výzkum z roku 2010 sledoval efektivitu takzvaného pozitivního zpevnění a zjistil, že v jeho důsledku se pes choval lépe; byl tedy poslušnější a navíc s ním bylo méně potíží.

Co z toho plyne? Přestože bude jistě zapotřebí větší množství výzkumů, něco vysoudit přece jen můžeme. Majitelé, kteří preferují tresty a snaží se psa vychovat averzivními metodami, jsou obvykle buď neurotické a náročné povahy, nebo mají sami dost svých problémů (například deprese). Naopak otevření lidé, jež ke zvířeti přistupují jako k parťákovi a namísto trestů ho odměňují za dobré chování, mají se svými psy v důsledku mnohem spokojenější vztah. To může být pro lecjakého páníčka zajímavý podnět k zamyšlení, že?

Text: MS