Proč traktory blokovaly Prahu? Zemědělci požadují odstoupení od Green Dealu, to ale není všechno

Proč traktory blokovaly Prahu? Řada lidí nezná skutečný důvod zemědělského protestu, nabízíme jasné vysvětlení

Traktory zaplnily Prahu

Na 500 zemědělských traktorů v pondělí 19. února ochromilo střed Prahy. Čeští zemědělci se připojili k protestům svých unijních kolegů, důvody blokád se ale v různých zemích liší.

Cestovat zeměmi Evropské unie po silnici není žádný med. Od ledna se v různých zemích objevují na dálničních přivaděčích, nadjezdech a hraničních přechodech traktory a další zemědělská technika s národními vlajkami a transparenty, blokující dopravu. Kromě toho se zemědělci rozhodli postrašit také obyvatele velkých měst včetně Prahy. Jaké jsou vlastně jejich požadavky a co je za celoevropskou zemědělskou revolucí? Tady jsou všechny důvody, proč teď máme ve městech traktory.

Traktory zablokovaly pražskou magistrálu

Je 19. února a traktory se valí na Prahu

9 Zobrazit galerii

Zemědělci mimo jiné žádali, aby vláda odstoupila od Green Dealu

Traktory protestujících zemědělců na pražské magistrále (19. 2. 2024)

9 Zobrazit galerii

Přečtěte si také: Padáme na hubu, křičeli stávkující zemědělci. Nechci vést souboj hlasivek, opáčil Výborný

Všichni proti Green Dealu

Mezi hesly, s nimiž zemědělci do Prahy dorazili, se v různých obdobách vyskytuje Green Deal, tedy Zelená dohoda. Část nespokojených farmářů ostatně předala na ministerstvu zemědělství v Praze ministrovi Marku Výbornému (KDU-ČSL) dopis s požadavkem, aby česká vláda od Green Dealu odstoupila. Cílem často pranýřovaného souboru návrhů Evropské komise je například omezením používání chemických hnojiv dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality sedmadvacítky. Podle zemědělců ale dohoda ohrožuje existenci zemědělství v ČR a dostatek českých potravin na trhu.

S tím souvisí obava farmářů z vnější hrozby, kterou představuje dovoz. Roste hlavně nespokojenost s tím, že se po několika letech vyjednávání blíží uzavření dohody mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur. Otevřela by se tak cesta k dovozu velkého množství hovězího masa, cukru a obilovin do Evropy za konkurenceschopnou cenu.

Systémovým problémem je pro české drobné farmáře sdružené například v Asociaci soukromého zemědělství (ASZ) návrh rozšířit zvýšenou sazbu dotace z prvních 150 hektarů na 550-550 ha. „Takovému řešení je bohužel nakloněn i ministr Marek Výborný se zdůvodněním, že je nutné finančně pomoci středně velkým zemědělským podnikům v ČR, faktickým důsledkem by ale byl pokles stávající podpory mikro a malých sedláků zhruba na polovinu,“ vysvětluje analytik Petr Havel. Podle drobných zemědělců by řešením bylo dotace pro největší průmyslové zemědělské podniky zastropovat.

Podle interního průzkumu Zemědělského svazu ČR v roce 2023 klesl zisk zemědělských firem na 8,7 miliardy korun z 22 miliard v roce 2022. Dotace zemědělcům, ale i potravinářům a lesníkům, rozděluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který má pro rok 2024 k dispozici 38,9 miliardy korun, meziročně je to o 800 milionů méně. Většina těchto peněz – v roce 2024 to bude téměř 29 miliard korun – pochází z evropských fondů.

Traktory táhnou Evropou

Zemědělci ale od začátku roku neprotestují jen v Česku. Traktory se valí Španělskem, Velkou Británií nebo Itálií. Od listopadu 2023 se bouří polští farmáři, kterým vadí dovoz ukrajinského obilí nezatíženého žádnými cly. Zdejší blokáda hranic získala 12. února dramatický rozměr, když polští zemědělci vysypali na silnici obilí ze tří ukrajinských kamionů. Dva roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu tak jde o závažnou zkoušku evropské solidarity s bojující zemí.

Another tractor protest in Dover. Could this be starting to spread? pic.twitter.com/b3FT2PaQcY
— Nigel Farage (@Nigel_Farage) February 17, 2024

Od 18. ledna blokovaly traktory dálnice na jihovýchodě Francie včetně osmi dálnic do Paříže. Farmáři protestovali proti zvýšeným výrobním nákladům a ekologickým předpisům EU. Rozhovory mezi novým francouzským premiérem Gabrielem Attalem a prominentní francouzskou farmářskou skupinou FNSEA vyústily 1. února v přijatelný kompromis. Dálniční blokády byly pozastaveny výměnou za zrušení plánu na snížení používání pesticidů a příslib uvolnění dalších finančních prostředků pro zemědělský sektor.

V Německu lednové protesty zemědělců kvůli zrušení daňových úlev na naftu zablokovaly přístup do několika velkých měst. Kancléř Olaf Scholz souhlasil s odložením škrtů až do roku 2026. Vzhledem k německé rozpočtové krizi je ale nepravděpodobné, že v případě obnovení napětí bude mít zemědělcům co nabídnout.

K tématu: ON-LINE: Traktory z pražské magistrály mizí. Většina zemědělců se vrací domů, uvedla policie

V Nizozemsku farmáři protestují v podstatě už od června 2022, kdy nizozemská vláda oznámila záměr snížit objem dobytka o třetinu, aby se omezily emise skleníkových plynů. Farmáři v reakci na to vysypali hnůj a odpadky na silnice a zablokovali vjezdy do skladů supermarketů. V polovině ledna pak protestovali rumunští zemědělci proti příliš vysokým odvodům. Doplnili tak své stávající stížnosti proti přílivu ukrajinského obilí do EU.

Zdroj: Geopolitical Dispatch, AP, ČTK