Test krve zjistí, jestli do 10 let zemřete. Úspěšnost je 83 %

Zároveň se jedná o cennou informaci pro samotného pacienta, který dostává impuls ke změně svého životního stylu. „Je to známka vaší současné zdravotní a fyzické zranitelnosti. Pokud krevní test naznačuje vaši fyzickou zranitelnost, pokud vám řekne, jak dlouho budete žít – a vaše rodina to vidí a změníte svůj životní styl –, můžete žít dvakrát tak dlouho,“ řekla doktorka Joris Deelen.

Na věku nezáleží

Unikátní studie se účastnilo 44 168 dobrovolníků ve věku od 18 do 109 let, z jejichž krve vědci analyzovali skupinu 226 tzv. metabolitů. Takto početný výběr byl nakonec zúžen na 14 biomarkerů, které prokazatelně ovlivňují řadu chronických onemocnění a tím pádem zvyšují riziko úmrtí. Mezi takové faktory patří například imunita, cholesterol, glukóza, záněty a rovnováha tekutin v těle. „Jako vědci v oblasti stárnutí se snažíme určit biologický věk. Kalendářní věk o obecném zdravotním stavu starších lidí moc neříká: jeden 70letý je zdravý, zatímco druhý už možná trpí třemi nemocemi,“ komentovala výhody krevních testů vedoucí studie Eline Slagboom z Institutu Maxe Plancka.

Během 16 let zemřelo 5 512 účastníků. Ačkoli si jejich smrt nikdo nepřál, nebožtíci plnili ve výzkumu zcela zásadní roli. Vědci totiž porovnali biomarkery zemřelých a živých osob, načež byli schopni predikovat riziko úmrtí člověka v příštích pěti až deseti letech. A že byl takový postup správný, dokazují výsledky s přesností 83 %. Ostatně i dnes jsou lékaři schopni předvídat riziko úmrtí pacienta. Časový horizont se ovšem pohybuje kolem jednoho roku, což už většinou bývá pro zásadní kroky příliš pozdě. „Chceme řešit zranitelnost lidského zdraví, která je skrytá a lékaři ji nemohou vidět zvenčí,“ doplnila Slagboom.

Omezené výsledky

Odborníci mluví o nové studii jako o „vzrušujícím kroku“. Zároveň ale zdůraznili, že je čeká ještě spousta práce a výzkumů. „Biomarkery nám poskytují důležitý pohled na to, co se děje s naším zdravím a nemocemi. Studie je ovšem omezena skutečností, že se jedná pouze o evropská data, která se bez dalších studií nemusí vztahovat na jiné etnické skupiny,“ vysvětlila nedostatky Amanda Heslegrave z University College London. Nasazení krevních testů do praxe tedy nějakou dobu ještě potrvá. Vědci nicméně počítají s tím, že budou s nashromážděnými daty dále pracovat a výsledky validovat.

Zdroj: Nature Communications