Špatná zpráva: pokud trpíte nespavostí, můžete ji mít zakódovanou v DNA

Nejste stresovaní a přesto špatně spíte?

Rozvod, dluhy, špatný prospěch dítěte ve škole nebo jeho šikana, nešťastná láska nebo naopak strach se zodpovědnosti při nástupu do nové funkce – to vše jsou faktory, které mohu způsobovat problémy s usínáním. Stres je uváděn jako nejčastější příčina. Jenže problémy s nespavostí mají i lidé úspěšní, vyrovnání, kteří si nejsou vědomi žádného z výše jmenovaných stresorů a netrápí je ani žádné další, pro ně specifické problémy. Jak je tedy možné, že i oni se dlouho do noci převalují na lůžku, nebo se budí neodpočatí časně před kuropěním? Pomůže alkoholová či pilulková terapie? Dost možná, že nikoliv, neboť měnit strukturu vlastní DNA pomocí hypnotik či večerního pití nejde.

113 006 dobrovolníků

Číslo uvedené v mezititulku označuje počet lidí, jejich DNA byla studována za účelem hledání společných bodů vedoucích k nespavosti. Nejprve dobrá zpráva pro muže: studie ukázala, že nespavost převládá u 33% žen nad 50 let, zatímco u mužů to bylo 24%. To znamená, že ženy mají k nespavosti větší predispozice. Zároveň se ale odhalilo, že stres není jedinou příčinou nespavosti. Pokud by byl, řešení se nabízí samo – odstranění stresoru. Jenže vědci v rámci tzv. GWAS studie identifikovali celou řadu částí genomu, které spojuje právě problém se špatným usínáním či nekvalitním spánkem. Mimo jiné se ukázalo, že jeden identifikovaných genů nazývaných MEISI, byl už dříve dříve spojen s dvěma dalšími poruchami spánku: periodickými pohyby končetin ve spánku (Periodic Limb Movements of Sleep - PLMS) a syndromem neklidných nohou (Restless Legs Syndrome RLS).

Základní otázka, teď z části vyřešená, zní: Máme nespavost v genech? Odpověď zní: někteří z nás bezesporu ano. To ovšem rozhodně neznamená, že takto identifikovanou nespavost můžeme „lehce léčit“ změnou naší DNA. Jakýkoli zásah do genetické struktury jednotlivce může mít zcela nečekané následky. Jelikož nespavost trápí čas od času skutečně podstatnou část euroatlantické civilizace, může její medicínský výzkum zásadně zlepšit kvalitu našeho života. První krok byl udělán. Jenže jde o první krok na dlouhé cestě.

Text: Topi Pigula