Sledování dokumentů člověku zlepšuje život, popsali psychologové

Televizní společnost BBC, která vyrábí například sérii dokonalých přírodovědných dokumentů Planet Earth II si nechala od psychologů z University of California Berkeley vypracovat nezávislou studii. Ta měla zjistit, co s člověkem vlastně dělá sledování dokumentů.

Samé dobré zprávy

Nebudeme vás napínat, vědci zjistili samé optimistické věci. Lidé, kteří sledovali dokumenty, vykazovali vysokou úroveň štěstí a současně výrazně sníženou hladinu stresu a úzkosti. Jak je to možné, když je řada dokumentárních seriálů velmi naturalistických a ukazují svět zcela nepřikrášleně, tedy i s umíráním a utrpením?

Tento výzkum vznikl k premiéře dokumentární série Planet Earth II a jeho hlavním autorem je psycholog Dacher Keltner. Jeho tým studoval vzorek 7500 lidí pocházejících z celé planety – Američany, Brity, Australany, Jihoafričany a Singapurce. Vědci pro práci využili špičkový software, jenž je schopný popsat a analyzovat, jaké emoce lidé cítí. Je založen na umělé inteligenci schopné se učit ze zkušenosti i vlastních omylů: díky tomu téměř nedělá chyby a pracuje extrémně rychle.

Účastníci experimentu sledovali krátké klipy z mnoha druhů televizních pořadů – od seriálů, přes zpravodajství, až po přírodovědné dokumenty ze série Planet Earth II. Výsledky ukázaly, že mnohem větší emocionální reakci vyvolávaly přírodovědné snímky u žen; lidé ve věku mezi 16–24 lety zase zaznamenali největší pokles napětí. Celkově výsledky ukázaly, že drtivá většina zúčastněných pociťovala silné uvolnění, nadšení a celkovou spokojenost. Intenzivní napříč všemi skupinami testovaných osob byl pokles negativních emocí.

Tak dobře si ve studii nevedl žádný jiný žánr, a to včetně komedií nebo romantických seriálů. Přírodovědné dokumenty zjevně cílí na hlubokou emocionální vrstvu v člověku, na naše propojení s přírodou. Umožňují nám lépe se vyrovnávat s vlastními negativními emocemi a třeba i se ztrátami – už jen proto, že nám ukazují, jak je vše včetně nás součástí stejné přírody a řídí se stejnými zákony.

Díky tomu divákům vlastně ani tolik nevadí, když vidí v dokumentech naturalisticky zobrazené (a tedy pravdivé) scény, na nichž zvířata trpí. Chápou, že jde o součást přirozeného řádu světa a také pociťují uvolnění.

Aby si vědci výsledky této části studie potvrdili (nebo vyvrátili), prozkoumali asi 150 existujících studií na téma lidského štěstí a radosti. Podle profesora Kellnera je jednoznačné, že čím propojenější jsme s přírodou, byť „jen“ přes kvalitní přírodovědný dokument, tím lepší jsou naše výkony a tím klidnější, vyrovnanější a spokojenější jsme. Výsledky se projevují pozitivně i v tom, že lidé jsou pak lépe schopní „táhnout za jeden provaz“, což je vidět třeba při týmové práci.

„Výsledky naší práce se dotýkají samotné podstaty toho, co je to lidské štěstí. Je založené na hlubokých emocích radosti, nadšení a údivu – a to všechno nám velkolepé přírodovědné dokumenty přinášejí," uvedl psycholog. Pochopitelně jde jen o náhradní řešení, v dokonalém světě bychom měli všechny tyto fascinující obrazy přírody přímo před sebou v reálné přírodě; ale industriální civilizace se této možnosti vzdala – a tak nám nezbývá, než si servírovat porce kvalitních dokumentů. Třeba na Prima ZOOM...

Text: MK