Sbohem Philae! Slavná sonda je mrtvá...

Snímky sondy Philae - Obrázek 1 Zdroj: archiv Dominiky Mesarošové

Evropští vědci se loučí se sondou Philae...

Naděje, že evropská robotická sonda Philae naváže spojení se Zemí, je prakticky nulová. Oznámila to dnes německá vesmírná agentura DLR, která s dalšími evropskými vědci sleduje sondu, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko a od loňského léta se neozývá. Podle agentury "je načase se s ní rozloučit".

Kometa Čurjumov-Gerasimenko se vzdaluje Slunci, takže solární panely robota dostávají méně světla, energie. "Kometa chladne a robot také. Příjmové antény sondy jsou stále v provozu, ale je upřímné a realistické říci, že je skutečně nepravděpodobné, že bychom opět sondu Philae zaslechli," vysvětil agentuře AFP Stephan Ulamec v prohlášení DLR.

V samostatném prohlášení francouzská vesmírná agentura CNES dnes uvedla, že také neočekává obnovu spojení s modulem Philae. Zdůraznila ale, že jeho mateřská sonda Rosetta je stále aktivní. Evropská vesmírná agentura (ESA) již minulý měsíc vyjádřila přesvědčení, že Philae už není s to obnovit spojení se Zemí a že od konce ledna se o to nebude ani pokoušet.

Ještě koncem prosince vědci věřili, že by sonda mohla spojení se Zemí do konce ledna opět navázat. Lednový pokus, označovaný za poslední naději jejího oživení, byl ale neúspěšný. Vědci tehdy předpověděli, že další snahy o spojení znemožní očekávané prudké snížení teploty v místě sondy.

Sonda Philae po přistání v listopadu 2014 na kometě fungovala asi 60 hodin, pak jí došla energie a dostala se do stavu hibernace. Poté se ale kometa přiblížila ke Slunci, a průzkumný robot tak znovu získal energii. První signál vyslal loni 13. června, pak 24. června a naposledy se ozval 9. července 2015.

Co zjistila sonda?

Průzkumný modul Philae vypustila mateřská sonda Rosetta po desetileté pouti vesmírem. Mise Rosetta patří mezi nejambicióznější projekty Evropské vesmírné agentury. Cílem Philae bylo kometu zevrubně prozkoumat, včetně její vnitřní struktury. Vědci prostřednictvím mise chtějí poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Než se aparát po přistání na kometě odmlčel, zaznamenal stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi. Jedním z úkolů sondy bylo zjistit oprávněnost hypotézy, že život na zemský povrch dorazil právě z komet.

Loni v říjnu sonda Rosetta objevila na kometě Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž krouží, molekuly kyslíku. Molekulární kyslík musí být podle vědců velmi starý - pocházet by mohl už z dob vzniku komety, a tedy i z dob vzniku sluneční soustavy před miliardami let.

Projekt Rosetta skončí podle plánu letos koncem září přistáním mateřské sondy na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko.

ČTK