Kachní kometa Chury aneb co nám prozradila Rosetta

Od přistání na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, čili zkráceně Chury, už uběhnul nějaký ten pátek. Mise samozřejmě nadále probíhá a chrlí vědecké výsledky. Co nového, krom toho, že přistávat na kometě není nic snadného, jsme se dozvěděli?

Rosetta patřila mezi nejsledovanější mise roku 2014. 12. listopadu 2014 se k přímému přenosu přistání modulu Philae připojily milióny lidí. Se zatajeným dechem jsme sledovali, jestli modul Philae přisál a vystřelil harpuny, kterými se mohl zaseknout do povrchu komety, nebo jestli selhal. Uplynul už více než rok a zatímco mise Rosetta už neplní přední stránky světového tisku, ve vědecké sféře se na ni rozhodně nezapomnělo. Spíš naopak. Konečně se objevují výsledky z analyzovaných dat. Co jsme se o kometě, připomínající koupelnovou kachničku, díky Rosettě dozvěděli?

Snímek, který na Twitteru publikoval modul Philae (tedy tým za ním stojící): ‘Bylo mi řečeno, že náš cíl vypadá jako míč nebo brambora - nikdo neřekl nic o kachničce… kvak!’ Autor: Rosetta/Philea/ESA.

Tvar komety

Jak už jsme napsali výše, kometa Chury má tvar kachničky. To vypadá jako taková náhodná zpráva, která nic moc neznamená. Ve skutečnosti je tomu jinak. Ve skutečnosti nám to naznačuje, že Chury je produktem srážky dvou ledových těles, za rychlosti okolo 10 m/s. Tvar komety je přímým důsledkem srážky. Že se jedná o ‘slepenec’ jsme samozřejmě v momentě, kdy byla mise plánovaná, nevěděli. Možná by to nakonec dopadlo úplně jinak. Komplikovaný tvar komety totiž znamená komplikované gravitační pole, a tím pádem i komplikované přistání.

Díky nepravidelnému tvaru se na kometě poměrně divoce střídají i roční období. Na jižní i severní části trvají různe dlouho. Na severní části komety léto trvá zhruba tři pozemské roky (letní teploty zde dosahují zhruba -200°C), zatímco na jižní části léto trvá sotva pár pozemských měsíců. Ale je zhruba o dvacet stupňů tepleji (příjemných -180°C).

To má přímý dopad na chemické složení komety. V koma (atmosféře komety, chcete-li) tak prvky nejsou rozloženy rovnoměrně. A z čeho že koma je? Tuhle kachničku si nechcete vzít do vany, pořádně smrdí. Po siřičitanech, amoniaku, formaldehydu a kyanidu. Je jasné, že vajíčka od téhle kachny na snídani nechcete.

Kyslík všude kde se podíváš

Krom pořádně smradlavých komponentů se v koma nachází i nebývalé množství kyslíku. Právě vysoká koncentrace kyslíku byla dosud největším překvapením z mise. Molekulární kyslík tvoří zhruba 20% plynu obklopujícího Chury. Vědci se momentálně snaží vysvětlit, kde se kyslík vzal. Nejpravděpodněji z mezihvězdné hmoty. Ve větší vzdálenosti od Slunce byl pravděpodobně držen v ledu. Ten se rozpustil a kyslík kometu obklopil v plynné formě. Je krajně nepravděpodobné, že by kyslík vzniknul přímo na kometě, to bychom totiž museli detekovat i molekuly ozonu. Ty však přítomné nejsou. Kyslík si Chury jednoduše někde nakradla.

Výtrysky plynů z komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Autor: ESA / Rosetta / MPS for OSIRIS Team; MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA .

Prašno okolo

Další z překvapujících výsledků se týká prachu v okolí komety. Normálně předpokládáme prachová zrnka o velikosti menší než jeden mikrometr. V případě Chury máme co dělat se zrnky co mají okolo 0.1 mm. Proč je to pro nás zajímavé? Usuzujeme, že z podobného materiálu vznikaly (a vznikají) i planety. Velká prachová zrna jsou přímým náhledem do historie formování Sluneční soustavy.

A co voda?

Z pohledu formování Země a planet ve Sluneční soustavě je zajímavé i to, že podíl těžkého vodíku (deuteria) k vodíku je třikrát vyšší než na Zemi. Tohle nepřímo implikuje, že voda na Zemi pravděpodobně nepochází z komet, jak jsme si nějakou dobu mysleli. To co nám komety na Zemi přinesly jsou třeba vzácné plyny.

Analýza dat z mise Rosetta je samozřejmě pořád v plném proudu, v budoucnu se určitě dočkáme mnoha nových výsledků, zejména co se týče chemického složení komety. Jen je škoda, že přistávací modul Philae už pravděpodobně neoživíme.

Nejen lidé umí fotit sami sebe. Záber z mise Rosetta, který zachycuje kometu a solární panel družice. Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA.

Jana Poledniková