Rozdíly v pracovní morálce napříč generacemi? Nesmysl!

Silnější pracovní morálka starších generací narozených v období baby boomu je mýtus, tvrdí vědci.

„To za nás se muselo pracovat. Nikdo se neflákal, jak teď ta vaše mladá generace. Nemohli jsme si to dovolit!“ Určitě jste tuto a podobné věty od svých rodičů a prarodičů slýchali často. Zaryté klišé, které se předává po celé generace, ale nedávno vyvrátila nová studie.

Kdo může za pracovní morálku?

Hospodářský úspěch v západních zemích světa je totiž často spojován s tzv. protestantskou pracovní morálkou generace narozené mezi lety 1946 – 1964. Protestantskou pracovní morálku poprvé popsal ve svém díle Protestantská etika a duch kapitalismu německý sociolog Max Weber, kde popisuje, že rozdílné hodnoty, které staví do popředí právě náboženství, umožnily rozvoj kapitalismu v západních zemích. Byla to právě ona, kdo zapříčinil i celou řadu společenských změn a sociálních poměrů.

Podle Webera má totiž protestantismus tzv. racionalizační potenciál, díky kterému jsou morální hodnoty náboženství přenášeny do racionálního jednání a každodenních aktivit jedince. Protestanti jsou pak na základě Weberem sesbíraných dat ve srovnání s katolíky více orientování na zisk. Protetestantská etika totiž nabádá ke střídmosti, šetrnosti a střízlivosti v konzumaci a užívání pozemských statků. Současně také odmítá rozhazovačný způsob života, který dále vede ke kumulaci kapitálů i statků.

Nejnebezpečnější práce na světě

Chybí důkazy

Tým výzkumníků v čele s Keithem Zabelem z Wayne State University v Detroitu na základě komplexní analýzy relevantních studií došly k závěru, že neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že by generace narozené v období baby boomu byly pracovitější, než generace narozené později. Protestantská pracovní morálka je spojována nejen s vyšším výkonem a zodpovědnějším přístupem, ale také s větším uspokojením z práce. Tyto aspekty jsou pak často porovnávány s pracovní morálkou 21. století, ale také s novou podobou pracovišť, řešením problémů a každodenním využívání moderních technologií.

Vysokoškoláci neradi pracují

Zabel spolu se svým týmem dal dohromady 77 studií, zabývající se právě pracovní morálkou a podrobili jej meta-analýze. V těchto studiích pak porovnávali 105 proměnných, které měřily úroveň pracovní morálky. Na základě této rozsáhlé analýzy pak došli k závěru, že se zásadní rozdíly mezi generacemi nevyskytují. Shodný byl počet odpracovaných hodin, ale také třeba to, jak respondenti vnímali své závazky nejen vůči práci, ale také vůči rodině nebo svým přátelům. Jediný významný rozdíl v pracovní morálce pak Zabel nalezl mezi skupinou lidí manuálně pracujících a lidí, kteří vystudovali vysokou školu. Podle něj mají manuálně pracující lidé vyšší pracovní morálku, než absolventi vysokých škol. Tento trend však prostupuje všemi generacemi bez rozdílu. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Journal of Business and Psychology.

text: Pavla Janoušková