Proč brzkým vstáváním nebudete produktivnější

Časné ranní vstávání není pro spoustu z nás dobrou cestou k produktivitě... Zdroj: iStock

Máte ambice vyskočit z postele hned s ranním kuropěním, ale nedaří se vám to? Nemusíte si nic vyčítat, raději poslechněte své tělo a vylaďte se na jeho unikátní rytmus.

Možná se jedná o jedno z vašich novoročních předsevzetí. Aby také ne, vždyť tuhle fintu doporučuje valná většina úspěšných manažerů či odborníků na produktivitu. Kdo nevstává brzo, přichází o nejproduktivnější část dne. Často slýcháme, jak ti nejlepší z nás jsou na nohou už kolem páté hodiny ranní a ještě před zahájením pracovního dne stihnou meditovat, sportovat, kvalitně jíst, věnovat se rodině, přemítat o svých úspěších i budoucích cílech a celkově nastartovat své tělo k výkonům, díky nimž jim bude svět ležet u nohou. Jenže takhle jednoduché to opravdu není.

Vstáváním k produktivitě?

Školitel a motivační řečník Brian Tracy hovoří o takzvaném prime timu. Tento termín máme spojený především s televizním vysíláním kolem osmé hodiny večer, kdy bývá sledovanost nejvyšší. Zároveň však každý z nás má svůj vlastní prime time, který může být velmi specifický. Někdo dosahuje nejlepších výkonů hned ráno, jiný zase odpoledne či večer. Všichni však můžeme vysledovat určité opakující se vzorce v našem energetickém nastavení napříč každodenním shonem.

Konzultantka Yulia Yaganova navrhuje, abychom k této otázce přistoupili vědecky. Můžete si po dobu několika týdnů zapisovat na konci každé celé hodiny míru energie. Například na stupnici od jedné do deseti můžete v pravidelných intervalech hodnotit, jak se cítíte. Když následně čísla za nějakou dobu zprůměrujete, zjistíte, kdy se vám pracuje a přemýšlí lépe, a kdy to naopak za moc nestojí.

Ráno není jediný čas dne

Jestliže tímto způsobem odhalíte své tělesné rytmy, máte z poloviny vyhráno. Můžete si totiž naplánovat práci takovým způsobem, abyste ty nejtěžší a nejdůležitější úkoly řešili právě v době, kdy jste na vrcholu sil. Tehdy nám to totiž myslí nejlépe a máme nejvyšší šanci, že přijdeme na nečekané a kreativní řešení problému. A naopak na fáze útlumu můžeme odložit to, co není tak podstatné.

Samozřejmě musíme mít na paměti, že žijeme ve společnosti, a tak se i druhým lidem musíme trochu přizpůsobit. Ovšem znalost sebe sama vaší produktivitě jedině prospěje a většina z nás má aspoň určité možnosti práce s vlastním časem. Neplýtvejte tedy svou nejcennější mentální energií na rutinní vyřizování nakupených e-mailů či nezbytné small talky s kolegy u kávy; na ně bude čas vždy.

Text: MS