6 tipů, jak předvídat lidské chování. Analytik FBI zná odpovědi

Než se Robin Dreeke začal živit jako spisovatel a motivační řečník, strávil více než dvacet let v FBI. Jako zvláštní agent měl na starosti především behaviorální analýzu – tedy rozbor chování potenciálních i reálných pachatelů. V posledních letech se však o některých praktikách výrazněji rozpovídal, a tak můžeme pod pokličku vědění FBI nahlédnout i my.

Podle Dreekeho lidé téměř vždy jednají ve svém nejlepším zájmu. V praxi by šlo takové tvrzení sice rozporovat, avšak zkušenosti agenta FBI nesou jasné poselství – pokud budeme k ostatním takto přistupovat, ušetříme si mnoho problémů. Dreeke představuje celkem šest kroků, jež vám pomohou určit, co druzí lidé považují za klíčové, a tedy jak by se mohli následně chovat.

6 kroků behaviorální analýzy

1. Investice. Pokud druhý člověk věří, že z vašich úspěchů bude mít nějaký vlastní prospěch, můžete od něj očekávat pomoc. Na základě jeho aktuálních potřeb a cílů je možné zjistit, jestli se vaše směry nějak protínají – a pokud úspěch jednoho podpoří i úspěch toho druhého, jste na dobré cestě k vytvoření funkčního kolegiálního či pracovního partnerství.
2. Dlouhodobost. Důvěra chce čas a zároveň je důležité si položit otázku, jestli si druhý člověk myslí, že má s vámi smysl budovat dlouhodobý vztah. Pokud se jedná o jednorázovou spolupráci, není motivace k vytvoření dobrého vztahu příliš velká; naopak pokud s vámi druhý člověk potřebuje být zadobře dlouho, pravděpodobně bude do vašeho vztahu i více investovat.
3. Spolehlivost. Spousta lidí tvrdí, že vám chce s něčím pomoct, jenže málokdo to doopravdy udělá. Podle Dreekeho určují spolehlivost především míra pracovitosti a kompetence. Leckdo není dostatečně schopný či sebeuvědomělý, aby vyřčeným slibům dostál – a to může přinést problémy. Je proto potřeba posoudit, nakolik je na takového člověka spoleh.
4. Akce. Dreeke jakožto behaviorální analytik spoléhá především na chování, jemuž přikládá mnohem větší důležitost a výpovědní hodnotu nežli pouhým slovům. Jestliže jsou činy v souladu se slovy, je vše v pořádku – v opačném případě si však spoluprací s takovým člověk zaděláváte na problémy. Přičemž je třeba upozornit, že minulé chování sice není zanedbatelné, ale je výrazně méně podstatné než to současné,
5. Komunikace. Leckdo se nezdráhá přetvařovat, házet vinu na ostatní, manipulovat či přehánět. Takové negativní komunikační styly mají obvykle zakrýt vlastní strach. Jenže do kolektivu takový člověk přináší jen zmatek a nejistotu. Naopak nehodnotící, pozitivní a vůči druhým lidem zvídavý přístup je známkou vyrovnanosti a dobrého nastavení na spolupráci.
6. Stabilita. Mnoho lidí podle Dreekeho nemá dostatečnou emoční stabilitu, aby dokázalo vydržet náročné životní situace. Pokud třeba zaměstnanec nezvládá vyšší než minimální míru stresu, jeho chování bude nepředvídatelné a nespolehlivé. Samozřejmě není vhodné své okolí soudit a sledovat, zdali jeho slabosti nebrání efektivní spolupráci; přesto je dobré mít na paměti rizika plynoucí z nadstandardní vnitřní nestability.

Analýza až na prvním místě

Je jasné, že Dreeke přistupuje k mezilidským vztahům velmi analyticky, možná až příliš – jenže právě k tomu byl během své služby u FBI vycvičen. Přestože v našich životech není vždy možné přistupovat k druhým lidem takto redukcionistickým způsobem, minimálně je dobré vědět, na co si dát v interakci s druhými pozor.