Před 4000 roky žili na Sibiři vlkodlaci, naznačuje nový antropologický výzkum

Blbneme z filmů o vlkodlacích?

Naše fascinace vlkodlaky je trošku komická – nikdo nikdy žádného vlkodlaka neviděl, ale přesto se tito tvorové objevují v desítkách filmů a stovkách knih. Zdá se ale, že to má logiku, vlkodlaky totiž byli posedlí i naši předkové. Archeologové o tom nyní odkryli fascinující důkaz na Sibiři.

Před čtyřmi tisíci lety v Rusku myšlenka vlkodlaků, jak je známe, ještě nebyla neexistovala - počátky kdy přesně představa o polo-vlcích, polo-lidech vnukla, není jisté, ale největší oblibu získala ve středověkém evropském folklóru. Namísto toho na Sibiři znali představu o potřebě využití síly vlčího zabijáckého instinktu tím, že se rituálně sní jeho nositel, tedy vlk.

Iniciační rituál

Existuje dlouhá historie chlapců a mužů, kteří pojídají psy a vlky (a občas se v ně přeměňují) – sloužilo to jako iniciační rituál, aby se stal mladík dospělým mužem nebo válečníkem. Tato představa se vyskytuje od starých Řeků, přes Kelty, až po Indoevropany, kteří obývali oblast, jež je dnes moderním Ruskem. Veškeré zmínky o takových rituálech jsou však pouze písemné – nikdy nebyl nalezen jediný fyzický důkaz těchto pradávných temných rituálů. Až doposud...

Antropologové, kteří studují starobylé osídlení v ruských stepích, objevili pozůstatky 64 psů a vlků, které vypadají jako definitivní důkaz rituální oběti a pojídání těchto zvířat. V článku publikovaném v časopise Journal of Anthropological Archeology autoři tohoto objevu uvádějí, že se jedná o opravdový důkaz iniciačního rituálu z období doby bronzové.

Pozůstatky byly nalezeny v osadě Srubnaya-Krasnosamarskoe, která existovala kolem roku 1900-1700 př.nl. Spálené zbytky zvířat, vlků, ale převážně psů , ukázaly, že zvířata byla opékána a také nezaměnitelné známky jejich konzumace. Na kostech bylo vidět, že byly rozsekány s nesmírnou přesností, což také potvrzuje rituální význam tohoto činu.

Z písemných pramenů dobře víme, v té době psi nebyli považováni za zdroj potravy, ale za lidské přátele. Pozůstatky zvířat odhalily, že psi byli zdraví a dospělí, což naznačuje, že museli mít v komunitě jistý význam, lidé se o ně dobře starali. Většina z nich byli navíc samci – což přesně odpovídá tomu, co víme z legend a písemných záznamů.

David Anthony a Dorcas Brown z Hartwick College naznačují, že tento důkaz pojídaných psů podporuje vyprávění o tom, že lidé z doby bronzové prováděli iniciační rituály "symbolizované transformací na psa nebo vlka". Naši prapředkové věřili, že tímto způsobem získají sílu a odvahu takového zvířete – a také jeho instinkty a schopnost zabíjet. Právě takové rituály se podle antropologů staly základem pozdějších legend o vlkodlacích.

Text: MK