Pravda o pátku třináctého: Za jeho špatnou pověst nemůžou jen slavné filmy

Původ pověry o pátečním třináctém dni může mít svůj původ v antických tradicích. Ve starověkém Římě byl pátek považován za den s náboženským významem a zároveň i za den, kdy bylo třeba být obezřetný. V tento den byly vykonávány různé obřady a ceremonie, a přestože pátek nemusel být přímo spojován s negativními událostmi, třináctka byla ve starověkém římském světě považována za číslo neštěstí. Tento pocit z nešťastného čísla pravděpodobně pocházel z jeho umístění v pořadí, které bylo považováno za neharmonické nebo nevyvážené v některých náboženských a filozofických systémech.

Pátek třináctého v historii

Další historické odkazy se vztahují k biblickým událostem, které mohly přispět k negativnímu vnímání pátku třináctého. V křesťanské tradici se věří, že poslední večeře Ježíše Krista měla třináct přítomných, z nichž jeden – Jidáš Iškariotský – zradil Ježíše, což vedlo k Ježíšově ukřižování. Ukřižování se podle tradice pak uskutečnilo v pátek, což přidalo další vrstvu negativního kontextu k tomuto dni a číslu.

Populární kultura a mýty

Pověst o pátku třináctého získala na intenzitě během 20. století, kdy se její význam rozšířil zejména díky médiím a populární kultuře. V roce 1980 byla uvedena do kin filmová série "Pátek třináctého", která z tohoto dne učinila synonymum pro hrůzu a neštěstí. Hlavní postava Jasona Voorheese se stala ikonou hororového žánru, a tím se i pátek třináctého dostal do povědomí veřejnosti jako den, kdy se mohou dít neuvěřitelně zlé věci.

Čtěte také: Na Velký pátek byste neměli prát prádlo. Pojí se s ním ale i další zvyky

Tento filmový fenomén, který přispěl k popularizaci mýtu, je založen na dramatickém a často přehnaném ztvárnění událostí, které se mají odehrávat právě v tento „nešťastný“ den. Kultura, včetně literatury a dalších mediálních produktů, dále posilovala myšlenku, že pátek třináctého je dnem plným hrůzy a neštěstí.

Moderní pohled a realita

Navzdory široké popularitě mýtu o tomto dni odborníci na sociologii a psychologii poukazují na to, že většina strachů spojených s pátkem a třináctkou je spíše důsledkem kulturního vlivu a psychologického efektu než reálného nebezpečí. Vědecké studie naznačují, že lidé mohou mít sklon přisuzovat nešťastné události k určitému dni nebo datu, což je známé jako efekt potvrzovacího zkreslení – tedy tendence hledat potvrzení pro své obavy v událostech, které by jinak nemusely být považovány za významné.

Zajímavým faktem také je, že v některých kulturách je pátek třináctého považován za šťastný den. Například v Itálii a Španělsku je třináctka často vnímána jako šťastné číslo a pátek třináctého nemá zvláštní negativní konotace. Tento kulturní rozdíl ukazuje, jak různé společnosti vnímají tento den a jak kulturní kontext může ovlivnit naše vnímání štěstí a neštěstí.

Pátek třináctého nicméně zůstává fascinujícím a složitým fenoménem s bohatou historií a mnoha vrstvami kulturního vlivu. Od antických dob přes středověké tradice až po moderní popkulturu, jeho reputace jako dne neštěstí je utvářena a posilována různými faktory. Ačkoliv je tento den často spojován s hrůznými příběhy a mýty, ve skutečnosti většina obav o pátek třináctého vychází z kulturního vlivu a individuálních přesvědčení. Jak ukazuje historie i současné názory, naše obavy o pátek třináctého jsou často víc o představivosti než o skutečné hrozbě, takže se dnes ničeho nebojte a mějte hezký závěr týdne.

Zdroj: Live Science, The Telegraph, Time

Video, které jste mohli minout: Boris hrozí Česku: Nevídaný meteorologický jev přináší kromě srážek a povodní další nebezpečí