Odvrácená strana pudlů a hromada bombastických dokumentů tento týden na ZOOMu!

Letci, pudlové, vlčí i tulení síla, příběh tučňáka, pan Attenborough, cesta za čajem, historie blízká i vzdálená, technika všeho druhu, nepřeberné množství záhad – takhle rozmanitý pohled na svět nabízí jen Prima ZOOM.

23. 2. 21.00 – Esa první světové války

Edward Mannock a James McCudd vyrostli ve skromných poměrech, ale přesto se stali největšími britskými leteckými esy první světové války. S rostoucím počtem sestřelů však rostla také pravděpodobnost, že sami zahynou v plamenech. Dokumentární film Esa první světové války vypráví příběh o tom, jak se jim navzdory vší pravděpodobnosti podařilo přežít... A také o devadesátileté záhadě smrti jednoho z nich.

23. 2. 23.00 – Top Dog: Souboj pudlů

Tak to jste nečekali! Pudlové jsou nakadeření, vycepovaní, a dokonce nabarvení, aby se mohli zúčastnit mnohamilionové soutěže o nejlepšího z nich. Na typicky velkolepé a sebevědomé americké scéně se ovšem vůbec poprvé objevují britští soutěžící. Mazlíci Su a Dobby dorazili do Pensylvánie s vyhlídkou na vítěznou trofej. Takové odhodlání jste ještě nikde jinde neviděli. Natož tolik vyparáděné chlupaté koule, které se procházejí kolem přestrojené za cokoliv od Neuvěřitelného Hulka, přes Úžasňákovi, až po zástupce exotické fauny a flóry. Vychutnejte si neuvěřitelné komické scény v příběhu plném triumfálních momentů a většího množství psů než v nejoblíbenějším městském parku.

24. 2. 22.00 – Kritická situace (Apollo 13)

11. 4. 1970 z Kennedyho vesmírného střediska odstartovala raketa programu Apollo 13. Na palubě měla tři astronauty, kteří měli přistát na Měsíci a provádět zde zkoumání měsíční vysočiny. Loď byla složena z řídicího modulu Odyssea, servisního modulu a lunárního modulu. 13. 4. 1970 po 56 hodinách letu však došlo k havárii. Při promíchávání kyslíkových nádrží došlo k výbuchu jedné z nádrží a do prostoru začal nekontrolovatelně unikat kyslík z druhé nádrže. Posádce hrozila smrt. Naštěstí řídicí středisko v Houstonu přikázalo, aby byly uzavřeny ventily do dvou palivových článků. To mohlo zajistit dostatek energie posádce k možnému návratu na Zemi. Jenže posádka brzy zjistila, že k zamezení úniku kyslíku nedošlo. V tu chvíli se Apollo 13 nacházelo 300 tisíc kilometrů od Země. Bylo jasné, že hrozí, že posádka skončí bez energie, což bude znamenat jistou smrt. Řídicí středisko v tuto chvíli dalo pokyn k přesunu posádky do lunárního modulu a vypnutí celé servisní a řídicí části. V daný moment bylo jasné, že měla posádka energii jen pro dva dny letu. Jelikož však cesta s poškozenou lodí měla trvat 3 dny, muselo řídicí středisko přijít s krizovým plánem jak astronauty dostat domů. Byly vypnuty všechny nepotřebné systémy a loď manévrovala jen v nezbytném případě krátkými zážehy motorů. Astronauti dokonce vypnuli i naváděcí systém a domů letěli podle polohy hvězd a Slunce. Jenže další nebezpečné situace přicházely právě s průběhem evakuace a vypínáním podpůrných systémů. Astronauti si museli poradit s nebezpečným CO2, který je začal ohrožovat. Unikající plyn společně s vodní párou však způsobil i další problém. Došlo k mírnému vychýlení kurzu. To znamenalo znovu zapnout motory a provést doladění kurzu. Aby se astronauti mohli vrátit na Zemi, bylo nutné v poslední fázi záchranného letu odhodit servisní modul, poté se přesunout do oživeného řídicího modulu a zbavit se i lunárního modulu, který jim dosud poskytoval útočiště. Posádka i řídicí středisko měly strach, že průlet atmosférou může po všech dosavadních překonaných nebezpečích nakonec i tak skončit tragicky v důsledku poškozeného tepelného štítu. To se naštěstí nestalo a posádka sedmý den jejich letu přistála ve vlnách Pacifiku. Žádný z členů Apolla 13 se už nikdy do vesmíru nepodíval.

25. 2. 21.00 – Ztracení letci z Buchenwaldu – 1. část

V létě roku 1944 německé Gestapo zadrželo v Paříži 168 letců z Ameriky, Anglie, Kanady a dalších spojeneckých zemí. Poslali je do nechvalně proslulého koncentračního tábora Buchenwald. Letci byli neprávem obviněni z terorismu a sabotáže. Tak začal jejich boj o přežití a závod s časem. Jedinou možností na záchranu byl útěk. Stali se hlavními hrdiny kontroverzního momentu v dějinách, který se jejich vlastní vlády později snažily zamlčet. Sedm přeživších pamětníků, včetně jejich hrdinného kapitána, vzpomíná na všechno, co prožili: jak se skrývali před nacisty s pomocí francouzského odboje, jak padli do pekelné pasti holocaustu, zatímco ruské i spojenecké armády postupovaly a Hitlerovo Německo se hroutilo pod vlastní tíhou.

25. 2. 22.00 – Vlčí síla

Už od úvodní scény bere dokumentární film Vlčí síla diváky na neuvěřitelnou cestu za dobrodružstvím. Přidejte se ke světoznámému krotiteli zvířat Andrewovi Simpsonovi, který se vydal na jedno z nejchladnějších míst na světě, aby natočil největší a nejvelkolepější film o vlcích – a hlavně s vlky. Simpson a spol. žijí pět měsíců v táboře na Sibiři, kde teploty klesají až na minus 60 stupňů Celsia. Uvidíte nejen to, jak se rodí pouto mezi člověkem a vlkem, ale také jak si náročné podmínky na všech vybírají citlivou daň. Záběry z Vlčí síly jste nikdy předtím nemohli nikde vidět, neobsahují vůbec žádné digitální efekty a všechno, co zachycují, se skutečně stalo. Díky nim pochopíte, že vlci opravdu jsou jedním z nejméně pochopených zvířat všech dob, a začnete je vidět v úplně jiném světle. 90minutový snímek získal řadu ocenění na různých festivalech.

26. 2. 20.00 – Tuleň leopardí: Pán ledu

Pod ledem se plíží smrt. Má podobu jednoho z nejdivočejších zabijáků Antarktidy – mocného, třímetrového tuleně leopardího. Vítejte v mrazivé říši nelítostného dravce s obrovskou plazí hlavou, doširoka rozevřenými čelistmi a tesáky ostrými jako břitva. Tuleň leopardí se živí jinými druhy tuleňů nebo tučňáky. Je známo, že útočí i na člověka. Jejich život si však dosud nikdo netroufnul podrobně prozkoumat. Tedy až doposud...

27. 2. 20.00 – David Attenborough: Příběh tučňáka a 21.00 následuje Film o filmu

Před třemi lety král tučňáků odešel ze svého domova. Nyní se vrací na místo, kde se narodil a vyrostl: do města tučňáků. Je to jedna z nejhustěji obydlených a nejvyhledávanějších realit na jižní polokouli. Přesto si tam nějak musí najít místo. Musí si najít družku. Tak začíná putování, které se stalo nejnáročnějším obdobím života krále tučňáků. Jeho příběh je často komický, někdy tragický a nakonec triumfální.

28. 2. 21.00 – Cesta za čajem se Simonem Reevem

Dobrodruh a novinář Simon Reeve vyrazil do východní Afriky, aby odhalil, co se skrývá v pozadí existence nejpopulárnějšího britského nápoje. Během fascinující výpravy se dozvídá o dějinách a problémech obchodu s čajem. Většina z nás si myslí, že obsah běžných čajových pytlíků pochází z Indie nebo Číny. Jenže Simon zjišťuje, že stopa vede na aukci v pobřežním keňském městě Mombasa. Odtud vede Cesta za čajem přes fantastickou krajinu Keni a Ugandy. Simon se setkává s některými z milionů lidí, kteří sbírají, balí a převážejí náš čaj. Popíjí čaj s každým od masajských pastevců dobytka až po potomky původních bílých majitelů plantáží. Dozvídá se přitom, že i na tomto odvětví se podepisují problémy celého afrického kontinentu, včetně chudoby, nízkých platů a dětské pracovní síly.