Obří dopravní lodě způsobují bouře a blesky, tvrdí vědci
Velké kontejnerové lodě a tankery mění ve svém okolí počasí tak mocně, že to způsobuje bouřky.
O negativním vlivu obřích zaoceánských transportních lodí se mluví už celá desetiletí, jsou však pro existenci globálního trhu příliš důležité na to, aby se je někdo pokusil zkrotit. Nyní se však objevil problém, který ukazuje jejich vliv na naši planetu ještě v daleko zajímavějším světle.
Když vědci analyzovali počasí v okolí nejfrekventovanějších tras velkých dopravních lodí, všimli si něčeho značně podezřelého: je tam mnohem více blesků, než by mělo být vůbec možné. A tak se to pokusili vysvětlit.
Meteorologové studovali lodní trasy původně kvůli pojišťovnám, aby určili, jako meteorologické jevy mohou tyto obří a tedy velmi drahá plavidla ohrozit. Zprávu o svém objevu vydali v odborném vědeckém časopise Geophysical Research Letters. Studovali trasy plavidel v Jihočínském moři a v severovýchodní části Indického oceánu v letech 2005–2016. Zaujaly je zejména dvě trasy (jedna mezi Srí Lankou a Sumatrou, druhá ze Singapuru do Vietnamu) – údaje o blescích z nich totiž nedávaly vůbec smysl.
Kontejnerová loď - je příčinou blesků? Zdroj: http://pixabay.com
Došlo zde totiž k více než dvojnásobnému počtu elektrických výbojů (neboli blesků) než v místech vzdálených jen několik stovek kilometrů dále. Přitom šlo o zcela stejnou oblast se stejnými meteorologickými i klimatickými vlastnostmi. Vědci se pokoušeli najít nějaké vysvětlení v lokálních fenoménech, sopkách, podmořské aktivitě a mnoha dalších fenoménech – a nic.
Jediné, s čím má neobvykle vysoká aktivita blesků něco společného, je právě existence lodních tras. Existuje na lodích něco, co by mohlo blesky způsobit nebo zvýšit jejich četnost? Vědci se domnívají, že ano. Lodě tohoto typu totiž spálí obrovské množství paliva, většinou značně nekvalitního. V něm jsou obsažené nejrůznější nečistoty a zejména saze.
Jde o velice droboučké částice, které díky tomu snadno stoupají vysoko do atmosféry, kde se pak působením větru a tlaku shromažďují do větších celků. Přitom mezi nimi probíhá tření – a důsledkem tření atmosférických mas je, jak ví každý žák základní školy, blesk následovaný hromem.
Vědci zdůrazňují, že oblast s tímto abnormálně vysokým počtem blesků je natolik rozsáhlá a široká, že by tento fenomén neměl pro samotná plavidla nebo jejich posádky představovat větší míru ohrožení, než je dnes běžné. Paradoxní přitom je, že analýza dat ukazuje, že saze sice zvyšují počet blesků v oblasti, nijak však nepřispívají k většímu množství dešťů...
Text: MK