Nově popsané Uvivalvie se na našem území šíří nebývalou rychlosti. Máte je doma?
Brněnským zoologům se před pár lety podařil významný objev, kterému dosud široká veřejnost nevěnovala pozornost, kterou si jistě zaslouží. Našim přírodovědcům se totiž podařilo na českém území popsat úplně novou třídu organismů! A ukazuje se, že se nevývale, až invazivně šíří.
Dramaticky se šířící nově objevená skupina tvorů byla odborně nazvána Univalvia. Jelikož se jedná o naprosto unikátní novinku, není v současnosti zatím trvalé dané jejich není taxonomické zařazení. Za účelem podrobného prozkoumání tohoto fenoménu vznikl speciální výzkumný tým s názvem Univalvia Research Group, jenž zatím podle morfologických vlastností podrobně zkoumá zatím jedinou ke studiu určenou lasturu. Název Univalvia je prozatímně odvozen od mlžů (Bivalvia), kteří mají lastury dvě, povětšinou spojené zámkem. Uvivalvie mají mušli jedinou.
Obrovská diversita na našem území!
Nasnadě je samozřejmě otázka, čím to, že dosud Univalvie unikaly pozornosti odborníků a podařilo se ji objevit až nyní? O to větší je to záhada, že se od roku 2005 (pozn. roku 2005 byly Univalvie poprvé vědecky pozorovány, roku 2008 pak vyšla odborná publikace) podařilo, na českém a moravském území objevit 45 druhů a číslo patrně ještě poroste! Zatím jediným vhodným vysvětlením na tuto otázku je výskyt Univalvií, které obývají často rumištní, někdy velmi špinavé stanoviště, kde se lidé povětšinou zdržují jen krátkou chvíli a Univalvie tak snadno přehlédnou, či jim nevěnují patřičnou pozornost.
Prozatím byly Univalvie rozděleny do dvou rodů Pissoara a. Hlavním rozlišovacím znakem je pak velikost, kdy mušle Palaeopissoara měří přes 90 cm a dosahuje vždy až k zemi. Jednotlivci skupiny Pissoara jsou menší (rozmezí velikosti od 40 cm až do 75 cm) a nikdy nedosahují k zemi. Oba rody pak tvoří keramickou schránku, v menším měřítku se pak vyskytují i druhy tvořící schránků z derivátů kovů. Na našem území rozšířenějším a diversifikovanějším rodem je rod Pissoara, dělící se na dva podrody, vlastní Pissoara a močníky (subgen. Urinator). Ty se pak rozlišují podle množství absorpčních otvůrků na dně mušle. Základním rozlišovacím znakem močníků je pouhopouhý jeden otvor, zatímco druhá zmiňovaná skupina jich má více (počet se mění podle zatím neurčených poddruhů).
Jak pozorovat Univalvie?
Vzhledem k své velikosti a rozšíření se dají Univalvie snadno pozorovat i nezkušeným laickým okem. Univalvie se často vyskytují v restauračních zařízeních, kde se živí odpadem lidského metabolismu. Při pozorném hledání pak zejména pánům jistě neuniknou. V případě zájmu přesněji určit druh, který jste pozorovali, lze na webu nalézt podrobný klíč k určování.
Pro snadnější určování vědci z Univalvia Research Group ustanovily několik základních morfologických znaků, které jsou velmi snadno pozorovatelné. Nejdůležitějším rozpoznávacími znaky je obústí (peristoma), sekreční lišta (Lamela secretorica) a brada (mentum).
Univalvie byly objeveny teprve nedávno a jejich světové rozšíření zatím není zcela jasné. Předpokládá se však, že primárním areálem výskytu bude západní polokoule, avšak tam zatím Univalvia nejsou, kromě České republiky, ani zdaleka probádané. Je tedy velmi pravděpodobné, že při návštěvě zahraniční země objevíte úplně nový druh a můžete se tak významně připojit k úspěchu české vědy. V případě takového nálezu pak autoři prosí o zaslání fotografie a místo a čas nálezu.
Text: Vít Bureš