Největší výdobytek evoluce? Lenost!

Nejenom že lenost patří mezi sedm hlavních (někdy též smrtelných) hříchů v rámci katolické tradice, dokonce se zdá, že pro ni v našem světě ani není místo. Kdo si chce trochu zalenošit, jako by se zpronevěřoval ideji nepřerušené produktivity a efektivity, jež se nám současná rychle se měnící společnost snaží vštípit. Ale nebojte se, lenoši, dnešní text je pro vás – ukázalo se totiž, že opravdová lenost není zdaleka tak špatná, jak se možná domníváme.

Evoluce skrze pomalost

Výzkumný tým z americké University of Kansas loni sledoval celkem 299 živočišných druhů jak z minulosti, tak ze současnosti. K tomuto účelu si vybral měkkýše, jelikož v této skupině je dostatek dat o vyhynulých i aktuálně žijících zástupcích. A časově se opravdu neomezoval, snažil se totiž podívat až do doby konce třetihor, konkrétně období pliocénu, jež probíhalo před zhruba pěti až dvěma miliony let. U zvolených měkkýšů napříč časem sledoval jejich metabolické tempo čili množství energie, kterou organismy potřebují na každodenní fungování. A tento tým zjistil zajímavou souvislost.

Čím rychlejší metabolismus totiž organismus měl, tím vyšší byla jeho šance na vyhynutí. Jak řekl hlavní autor studie Luke Strotz: „V určitém slova smyslu jsme hledali potenciální prediktor šance na vyhynutí. Na úrovni jednotlivých druhů se nejedná o jedinou důležitou informaci, faktorů se samozřejmě vyskytuje mnohem více. Ale naše výsledky říkají, že s rychlejším metabolismem roste i pravděpodobnost vyhynutí. To nám může pomoci pochopit mechanismy, kvůli kterým druhy vymírají, a nakonec třeba i lépe určit pravděpodobnost, jaké druhy to může potkat v blízké budoucnosti.“

Leností k přežití

Rychlost metabolismu je možné v našich podmínkách interpretovat i jako lenost, pomalost – čím méně energie organismus vydává, tím méně se také opotřebovává a dlouhodobě zjevně zvyšuje svou šanci na přežití. Lenost se tedy vyplatí! Tedy minimálně v případě, že jste měkkýši. Autoři studie mají v plánu tento typ výzkumu rozšiřovat i na další vzorky, a jakmile se dostanou k obratlovcům, můžeme se dočkat hodně zajímavých výsledků. Dají se tyto závěry zobecnit i na suchozemské savce a další skupiny, které se nás přímo dotýkají? To zatím nevíme, ale přesto se může jednat o dobrou zprávu pro všechny vyznavače pohodičky a klídku – lenost se totiž evolučně osvědčuje…

Text: MS