Nejšílenější veřejnou dopravu na světě mají v Bangladéši

Dháka, hlavní město Bangladéše, má 18 milionů obyvatel. Divoce roste, neustále zde vznikají nové stavby, přibývá i ubývá silnic a tunelů. Ve městě jezdí miliardářská auta, rychlé sportovní motorky, náklaďáky, polorozpadlé autobusy i rikše.

Neexistuje však nic jako jízdní řád, linky veřejné dopravy nejsou prakticky značené a kdo se nezeptá, tak se nemá šanci dostat na místo, kam chce. A protože s ekonomickým rozvojem města přibývá i cizinců, kteří by rádi veřejnou dopravu využívali, rozhodli se s tím v Dháce něco dělat.

Oslovili americkou skupinu Urban Launchpad, která se vypravila do Dháky, aby tam poprvé v dějinách zmapovali místní dopravu. Hned po příjezdu však osm expertů zjistilo, že to nebude vůbec lehké. Zjistit, odkud kam a hlavně kdy má jaký spoj jet, nebylo možné. Ukázalo se totiž, že většina dopravy se tu neorganizuje.

Kam jede tan autobus? Kam chcete!

Městská hromadná doprava funguje spíš živelně, na základě zvyků, pocitů „taky je zrovna autobus potřeba“ a také nevypočitatelných dopravních zácp, které Dháku den co den ochromují. Stanovit v něčem takovém řád bylo klasickými metodami nemožné. „U autobusového nádraží Mirpur jsme napočítali 180 autobusů, které tudy projely za necelých 20 minut,“ popsali výzkumníci situaci. „Autobusy jsou sice popsané, ale jen v bengálštině – a kdo jí nerozumí, ten má smůlu.“

Zorientovat se v chaosu osmnáctimilionové metropole je však extrémně náročné i pro místní. Řada autobusů totiž není značená vůbec a míří tak, kam rozhodne většina cestujících. Proto museli na popsání dopravy ve městě vymyslet úplně novou metodu. Dobrovolníci vybavení chytrými telefony s GPS navigací jezdili celý týden centrem města a snažili se tak zmapovat ty nejfrekventovanější trasy. Přitom se ptali spolucestujících na jejich názory a zkušenosti. Výsledkem je mapa „nejpravděpodobnějších spojení“ – zachycuje centrum Dháky a linky, které tudy zřejmě pojedou.

Tyto mapy byly vytištěné a poslouží teď turistům i obchodníkům – a podle všeho také místním, kteří se ve vlastním městě už vůbec neorientují.

Cena za úspěch

Dháka sice existuje už nejméně 3000 let, ale opravdu světovou se stala až v posledních 10 letech. Ideální pozice z ní udělala centrum mezinárodního obchodu. Levná a přitom zkušená pracovní síla ženou celou Bangladéš vzhůru – a nejvíc je to vidět právě na Dháce. Ještě roku 2006 zde žilo asi 7 milionů lidí, dnes je to nejméně 18 milionů.

Zejména v době, kdy se do Dháky vypraví miliony muslimských poutníků, aby se dostali do Tongi na oslavu svátku Bishwa Ijtema, město doslova praská ve švech… Víc se o projektu zmapování městské dopravy v Dháce dočtete TADY.