Nejen ISIS, ale i Hamas ničí památky

Palestinští a francouzští archeologové začali před 20 lety s vykopávkami, při nichž se u Gazy našlo sídliště staré 4500 let. Hnutí Hamas, které Pásmu Gazy vládne deset let, však vykopávky začalo ničit a povolilo odkrytý pahorek srovnat se zemí v zájmu stavebních prací. Napsala o tom agentura AP.

"Zjevně zde bourají významné archeologické naleziště. Nechápu, proč bylo zničení nálezů povoleno," sdělil palestinský archeolog a profesor historie Muín Sádik, který spolu s francouzským kolegou Pierrem de Miroschedjiem vedl vykopávky po objevu z roku 1998.

Místo pojmenované po nálezci Tall as-Sakan bylo podle Sádika ve své době největším kanaánským městem mezi Palestinou a Egyptem. Našlo se na něm velké množství popela, z čehož historici usuzují, že mohlo být vypáleno buď při přírodní katastrofě, nebo za války.

Nález byl učiněn na pahorku o ploše deseti hektarů. Tamní opevnění muselo být postaveno několik století předtím, než v Egyptě začali vládnout faraóni, a tisíc let předtím, než vznikly pyramidy.

Bezpečnost především

V roce 2002 byly vykopávky z bezpečnostních důvodů zastaveny. Jakmile dal Hamas svolení se srovnáním pahorku se zemí, snažil se zakročit archeolog, který byl nejblíže, totiž Jean-Baptiste Humbert, který působí na jeruzalémské biblické škole a podílel se na vykopávkách jinde v Gaze. "Celé jižní průčelí Tall as-Sakanu bylo strženo," řekl po ohledání Humbert. Podle něj se zde ničí jedno z nejranějších měst, která začala vznikat při přechodu zemědělské společnosti k městské. Bylo to v období 4000 let před naším letopočtem. Tall as-Sakan ležel na obchodní trase mezi Egyptem a Levantou.

Humbert měl možnost prohlédnout si letecké snímky pořízené nad pahorkem v roce 2000. "Bylo to první palestinské město obehnané zdí. Když se podíváte na současné fotografie, vidíte, že jsou vykopávky zcela zničené," řekl.

Francouzi se podíleli na archeologickém průzkumu na několika místech v Pásmu Gazy. V roce 2002 ale práce přerušili kvůli palestinskému povstání proti Izraeli, při němž se odehrávaly ostré střety s izraelskou armádou. V roce 2005 Izrael z pásma stáhl své osadníky i vojáky, o rok později vyhrál volby Hamas a pak se zmocnil vlády nad tímto přímořským územím. Vykopávky už nebyly nikdy obnoveny.

Ne ideologie, ale peníze

Na rozdíl od jiných radikálních skupin neničí Hamas historické památky z ideologických důvodů, avšak potýká se s nedostatkem místa pro rychle přibývající obyvatelstvo. Jeho vedení tvrdí, že nemá na výběr a musí zahájit výstavbu právě na místě nálezů, archeologie se při posuzování priorit dostala do pozadí. Ministerstvu pro historické památky se podařilo nakrátko práce zastavit, ale minulý týden se znovu objevily buldozery a začaly vyvážet zeminu. Na místo přijel i zástupce UNESCO Junaid Sorosh-Wali. Počínání stavebních čet, které mezitím zase odjely, označil za "katastrofu pro archeologii i palestinské kulturní dědictví".

ČTK