Nechoďte do Iráku, varoval opakovaně Jacques Chirac prezidenta Bushe. Ten si nedal říct
Bývalý francouzský prezident Chirac reprezentoval jinou tvář evropské politiky vůči Blízkému východu. Saddámu Husajnovi prodal jaderný reaktor, který pak rozbombardovali Izraelci. V roce 2003 pak důrazně varoval USA před invazí do Iráku. Jacques Chirac zemřel 26. září 2019.
Jak by dnes vypadal Blízký východ, kdyby se Spojené státy ve druhé válce v Zálivu nevypořádaly se Saddámem Husajnem? Těžko říct, ale nejspíš by nikdy nevznikl Islámský stát, který těžil z nestability celé oblasti vyvolané likvidací Husajnova režimu (2003) a arabským jarem (2010), které se prohnalo Sýrií a severní Afrikou.
Jacques Chirac a Jásir Arafat Zdroj: profimedia.cz
Jaderný reaktor pro Saddáma Husajna
Často se zapomíná, kolik arabských zemí vlastně spadalo do francouzské sféry vlivu. Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libanon nebo Sýrie možná nemají tak bohaté zásoby ropy, jako Saúdové nebo arabské emiráty, Francie s nimi ale i po skončení koloniální éry udržovala těsné vazby.
Jacques Chirac šel ještě dál, když v roce 1975 ještě jako francouzský premiér navštívil Bagdád a Saddámu Husajnovi výměnou za 23procentní podíl na těžbě ropy nabídl pokusný jaderný reaktor o výkonu 40 MW včetně instalace, vyškolení obsluhy a zásilky obohaceného uranu U 238.
Kolem reaktoru pojmenovaného Osirak ale začalo být záhy poměrně horko, když se na dění kolem něj zaměřila izraelská tajná služba Mossad. Výsledkem pak bylo jeho zničení izraelským letectvem v roce 1981.
Jacques Chirac a George W. Bush Zdroj: profimedia.com
Okupace Iráku se změní v noční můru
Chirac tuto kontroverzi nikdy nekomentoval, zato se za Saddáma Husajna postavil v roce 2003, kdy se Spojené státy v čele mezinárodní koalice chystaly vpadnout do Iráku. Týden před invazí varoval tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe, že „válka je posledním východiskem. Vždy jde o důkaz selhání. Je vždy tím nejhorším řešením, protože přináší smrt a bídu a strádání.“ Podle Chiraca se jakákoliv okupace Iráku stane noční můrou. Nutno dodat, že tento jeho postoj sdílelo podle průzkumů na 90 procent Francouzů.
Jacques Chirac (1932–2019) byl opravdu výraznou tváří francouzské politiky. Dvakrát po sobě se stal prezidentem (1995–2007), před tím byl rovněž dvakrát premiérem a 18 let i starostou Paříže. Právě z této doby se s jeho jménem pojí korupční skandál, za který byl po odchodu z Elysejského paláce v roce 2011 odsouzen ke dvěma letům vězení podmíněně.
(mih)