Nečekaný lék na rakovinu? Pochází z kari!

Snahy o léčbu rakoviny jsou neutuchající, vždyť tato nemoc si ročně vyžádá na několik milionů obětí napříč celým světem. V mnoha ohledech se však stále jedná jen o spekulace a nepotvrzené zprávy, které každou chvíli velebí jinou látku jako utimátní lék na tuto zákeřnou chorobu. Nejnovějším z těchto výkřiků, jež probíhají médii, je tvrzení, že rakovinu by mohlo vyléčit kari. Proč bychom se měli o tuto chutnou směs koření zajímat mimo kuchyň?

Mocná složka

Na vině je jeden případ zmíněný v periodiku British Medical Journal, v němž jeden pacient s mnohočetným myelomem (druhem nádorového onemocnění) nečekaně dobře zareagoval na léčbu koncentrovaným kurkuminem, a to navzdory předchozí nepovedené léčbě běžnými druhy chemoterapie. Kurkumin je chemickou sloučeninou obsaženou v některých rostlinách, jež se především v Asii suší, drtí na prášek a mimo jiné používají do různých variací kari. Nejhojněji je kurkumin obsažený (nepřekvapivě) v kurkumě, ovšem nepočítejte s tím, že se k této látce jen tak lehce dostanete. Když si koupíte kurkumový prášek, kurkuminu je v něm pouze malé množství, v následných směsích kari pochopitelně ještě méně. Rozdíl mezi dostupným kurkuminem a látkou, kterou dostával pacient ve zmíněném případě, je proto obrovský.

Jednoduché tvrzení, že obyčejné kari vyléčí rakovinu, je proto nemístné, jelikož soudě dle množství použitého ve zmíněné studii by pacient musel po dobu několika měsíců konzumovat až šest lahví kari denně! To je nejen téměř neproveditelné, ale pravděpodobně i nebezpečné, takže na tento přístup raději zapomeňte. Smysluplným poznatkem je však naděje, že kurkumin může mít na budoucí léčbu rakoviny velký vliv – aktuálně je ve stadiu realizace několik výzkumů, které jeho možný přínos zkoumají.

Komplikace pro farmacii

Objevily se názory, že kurkumin se navzdory léčivému potenciálu většího využití nedočká, neboť pro farmaceutické firmy není zajímavý; jedná se totiž o přírodní látku, nikoli o uměle vytvořenou sloučeninu, z jejíž výroby je možné získat peníze. To je ovšem zbytečně pesimistická vize, jelikož samotný přírodní základ je nutné ještě výrazně upravit, což bez farmaceutického průmyslu žádný zájemce o léčbu jednoduše nezvládne. Koloběh patentů a licencování specifických způsobů úpravy přírodních zdrojů se tak může bez problémů rozjet. Ostatně, tento postup už v nedávné době několikrát skutečně nastal, například u salicinu získávaného z listů vrby, který tlumí bolest, či digoxinu na srdeční obtíže, jenž je součástí náprstníku červeného.

Než se deriváty kurkuminu stanou standardní součástí léčby, ještě si nějakou dobu počkáme. Je totiž potřeba všechny možné variace důkladně otestovat a zajistit nejen jejich funkčnost, ale i neškodlivost v jiných oblastech. Léčba rakoviny pomocí kořenění jídla je tak stále hudbou budoucnosti, i když kdo ví? Třeba jednou skutečně bude stačit trocha nějaké dobroty na způsob kari a i ty nejtěžší nemoci budou pryč…

Text: MS