Nečekaná technologická velmoc: Island! Ale za jakou cenu?

V poslední době se o Islandu mluví především v souvislosti s nečekanými fotbalovými úspěchy, ovšem dlouhodobě je tento nevelký ostrovní stát známý spíše díky nádherné přírodě. Ta je však aktuálně v ohrožení kvůli ekonomickému rozmachu, jehož jsme několik posledních let svědky. Ten stojí na rozšíření datových center, která především na jihu ostrova zažívají boom. Naše nároky na data jsou totiž stále větší, a tak je potřeba budovat centra, jež rostoucí provoz umožní. Jenže za jakou cenu?

Náročné technologie

Není to tak dávno, co Bill Gates s velkou slávou ohlašoval budování datových center u pobřeží Skotska, konkrétně poblíž Orknejí. Umístění technologických výdobytků na mořské dno mělo přinést řadu výhod, především využití obnovitelných zdrojů energie pro provoz (samozřejmě velmi energeticky náročných) datových center a také snížení nákladů na jejich chlazení. V čemž by chladné vody Severního moře mohly značně pomoci.

Proč se vůbec do takto náročných projektů někdo pouští? Ekologické dopady rozvoje datových center jsou obrovské a nic nenasvědčuje tomu, že by jejich potřebnost měla být časem menší. Odhaduje se například, že v roce 2020 budou datová centra spotřebovávat čtvrtinu elektrické energie celé Evropské unie. To je už docela solidní porce, když vezmeme v úvahu, že leckdo o existenci těchto míst vlastně vůbec neví!

Island jako velmoc

A co se přesně děje přímo na Islandu? Před dvěma roky jedna americká společnost vyhlásila tento stát jako nejbezpečnější místa pro datová centra na světě. Konkrétně se jednalo (a stále jedná) o důsledek politické stability, příhodných klimatických podmínek, bohatých zdrojů obnovitelné energie a relativně malého rizika přírodních katastrof. I proto ostrovní stát přitahuje pozornost stále většího množství společností, které se usídlují především v jižní části ostrova. To vše vede také k tomu, že Island navzdory své velikosti patří mezi mocnosti z hlediska spotřeby energie.

Od krize v roce 2008 se na Islandu také výrazně zvedl turismus. Ostatně, za posledních dvacet let došlo k nárůstu turistického ruchu o více než 1000 procent, třeba loni na ostrov přiletělo kolem dvou a půl milionu lidí; na ostrov, na němž standardně žije kolem 350 tisíc obyvatel… Takový nápor je sice pro bohatnutí státu příjemný, zároveň však představuje nečekanou zátěž na přírodní bohatství, jehož nejvyhlášenější místa už začínají vykazovat prvky ohrožení – přece jen se nedá zajistit, aby se všichni turisté k přírodě chovali citlivě.

Kam až tahle nenasytnost může zajít? Pokud Islanďané nebudou ochotni řešit důsledky těchto ekonomických rozhodnutí, zadělávají si na velké problémy…

Text: MS