Nebýt bakterií, nevznikl by člověk. Ale jednou nás nejspíš vyhubí...

Průjmy a zvracení z vody proudící z dejvického vodovodního řadu dostaly slovo „bakterie“ na titulní stránky novin i do prime-time televizního zpravodajství. Bakterie! Hnusný strašák, na který pustíme chlór! Jenže nebýt bakterií, nejsme tady nejspíš ani my.

Bakterie způsobují průjmy, zvracení, způsobují celou plejádu ošklivých chorob. Jsou ve vzduchu, půdě, vodě, výkalech i v mořských hlubinách či zemském nitru. Jsou součástí našeho zubního plaku, máme je v žaludcích a vyplavují je slzy. Bakterie nám ulpívají na rukou a vesele si rejdí v houbičce na nádobí, na počítačových klávesnicích, žijí i na povrchu našeho telefonu i střeva. Přesto o nich běžný člověk ví zoufale málo. „Normální počet bakterií na kůži je srovnatelný s počtem buněk lidského těla,“ uvádí materiál sloužící studentům Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Už jen samotná představa, že každý z nás je hostitelem miliard bakterií, které osidlují nejen povrch těla, ale i útrob, je fascinující.

Bakteriální zlo...

Nejprve několik nemocí: salmonelóza, mor, angína, kapavka, cholera, malomocenství, tyfus, záškrt.

A teď ve stejném sledu výpis bakterií, které mají výše napsané nemoci na svědomí: Salmonela, Yersinia pestis, Streptococcus pyogenes, Neisseria gonorrhoeae, Vibrio cholerae, Mycobacterium leprae, Salmonella enterica typhi, Corynebacterium diphtheriae. To je jen pouhopouhý nástřel, letmé nahlédnutí mezi nejznámější choroby způsobené bakteriální nákazou. I tak je ale jasné, že mají na svědomí více lidských životů než všechny války dohromady. Své o tom vědí nositelé kontaktních čoček, pod nimiž může vzniknout ložisko zánětu vyvolané bakteriemi. Světlo našeho světa spatřily zhruba před třemi miliardami let, takže mají za sebou obrovský vývoj, během něhož si vyzkoušely, a stále zkoušejí, nové a nové mutace.

Zajímavosti

Nejodpudivější paraziti světa pod mikroskopem

Díky nadužívání antibiotik se dostaly tak daleko, že na některé kmeny dnes nezabírají žádná antibiotika. Kam se hrabě člověk (Homo sapiens), jenž obývá tuto planetu sotva několik set tisíc let. Délka jednoho reprodukčního cyklu bakterií je 20–150 minut (čím příznivější podmínky, tím je cyklus kratší), takže bakteriální nákaza se šíří opravdu rychle. Krásným příkladem nemoc vyvolávající bakterie je proslulá Escherichia coli. Darebný organismus, který byl mimo jiné označen za příčinu „dejvických průjmů“, se zcela běžně vyskytuje v našem tlustém střevě. Často, a nutno říci, že pravdivě, bývá označována za původce některých potíží. Ovšem to ale až ve chvíli, kdy se dostane kam nemá nebo dojde k přílišnému nahromadění střevních toxinů. Do té doby spokojeně a bezproblémově kolonizuje část našich vnitřností. Znamená to, že jsme všichni potencionální zdroje nákazy? Mimochodem, víte, že onen antrax, tak milovaný autory katastrofických románů, je onemocnění způsobené bakterií Bacillus anthracis?

… a dobro

Bez bakterií by nebyl život. Lidstvo se sice netváří, že by jim za to bylo vděčné, ale mělo by. Milovníci hovězích steaků by měli bakteriím blahořečit za to, že umožňují jejich budoucí pochutině získávat potravu, neb bez bakterií by býček pro nás nestravitelnou celulózu nezvládl. Díky nim zřejmě vznikly sinice i chloroplasty u řas a rostlin, což znamená, že díky bakteriím máme co dělat s oním nejúžasnějším zpracováním světla – fotosyntézou.

V přírodě zkrátka všechno souvisí se vším. Z reklam známé slovo „lactobacilus“ máme spojené s jogurtem, ale bakterie stojí za vznikem celé řady dalších pochutin. Bioložka Christina Agapakisová z Kalifornské univerzity v Los Angeles se pustila do opravdu zvláštního experimentu. Se svým týmem odebírala dobrovolníkům vzorky bakterií pocházející z různých částí těla, naočkovala jimi mléko a s jejich pomocí se dopracovala až k výrobě sýrů. Bakterie „v lidské péči“ nacházejí široké uplatnění nejen v potravinářském průmyslu, ale i v biomedicíně či oblasti životního prostředí. Tam se široce experimentuje s nasazením bakterií coby likvidátora nebezpečného odpadu.

Tip na závěr...

Až bude díky bakteriím prolétávat médii nějaká informační smršť, dejte si kousek dobrého sýra či kukuřičných lupínků vyrobených z geneticky upravené kukuřice pomocí bakterie Bacillus thuriginensis, podívejte na kompost, kde se vám zrovna tvoří kvalitní hlína na záhonek a s ulehčením si řekněte: ještě že je máme!

Topi Pigula