My se ovíníme vínem, v Oceánii kawou. Tuhle drogu zatím neznáte

Čeleď pepřovníkovitých (Piperaceae) obsahuje kolem 700 druhů a část z nich je využívána jako drogy měnící psychické stavy člověka. Asi nejproslavenějším se stal druh Piper betle, sloužící jako součást betelového žvance. Ale pepřovník opojný rostoucí v Oceánii a Polynésii nezůstal opomenut.

Opojí vás pepřovník opojný

V Oceánii před příchodem Evropanů neznali alkohol, což neznamenalo, že by si euforické stavy nedokázali způsobit pomocí něčeho jiného. Obrovskou popularitu a dodnes tradiční rostlinou, se stala kawa, tedy pepřovník opojný (Piper methysticum) obsahující piperidin a pyrrolidin.

Keř s nádherně vykrojenými srdcovitými listy dorůstající až pětimetrové výšky. „Divoká forma Piper methysticum roste na Havajských ostrovech, Samoi, Tahiti, Cookových a Společenských ostrovech, na ostrovech Fidžži, Nových Hebridách, Kaledonii, Karolínách, ŠŠalomounových ostrovech, Papui-Nové Guinei a také na Novém Zélandu,“ píše Jiří Patočka a Anna Strunecká v materiálu Kava – kava, využití v psychiatrii.

Navozuje stavy klidu, uvolňuje svaly, ale při dlouhodobém užití způsobuje ztrátu hmotnosti. Sice to na první pohled „baculkám“ a chlapům s pivním bříškem může znít lákavě, ale za poškození jater, které dlouhodobé užívání doprovází, to nestojí. Navíc se nesmí kombinovat s alkoholem, takže obyvatelům Oceánie a Polynésie vlastně vůbec nechyběl.

Farmakologie rostliny

„Suššená droga obsahuje 64 % uhlohydrátù, zejména šškrobu, 3,6 % proteinù, 3,6 % minerálních látek, 12,1 % lipidických látek a kolem 5–10 % tzv. kavapyronu, který je rozhodující obsahovou látkou,“ píší Patočka se Struneckou a dodávají, že kavapyron není jednou látkou, ale jejich pestrou směsí a udává se nízká toxicita. Tedy z hlediska akutních otrav vlastně nehrozí příliš velké nebezpečí. Tato droga je vlastně velmi užitečná léčivka, která pomáhá při chronické nespavosti potlačování strachu (studentům by se bezesporu hodila před zkouškou) a dámy středního věku zjistily úlevu při klimakterických potížžích. Velký potenciál má tato fytodroga při léčbě depresí a úzkostných stavů.

Kawa z úst mladé dívky

J. V. Daneš, který ve 20. letech navštívil Samou, popsal obřad během něhož se užívá kawa, těmito slovy: "Mladé dívky vynika­jící rodem, krásou a bezvadnými mravy jemně rozžvýkají kousky suchého kořene kawového, které se shromáždí pak do ceremoniální mísy. Na rozžvýkanou hmotu, která prý vypadá zcela čisté a neodporně, neboť dívky dbají, aby co nejméně slinami ji smáčely, nalije se voda, nechá se chvíli státi, pak vlákny lýka pečlivě se pročistí až zůstane čistá, trochu opalizující a perlící tekutina asi takové barvy, jako bývá hodně slabá mléčná káva. Když nápoj je hotov k požívání, řečník osloví hlasitě nejvyššího čestného hosta a podá mu nádobu zhotovenou z krásně hlazené poloviny velkého kokosového ořechu s nápojem. Oslovený přijme nádobu, ulije trochu před sebe na zem jako oběť bohům, promluví několik případných slov, vypije zbytek tekutiny a hodí zvláštním obratným točivým pohybem nádobku zpět na rohož, na níž stojí veliká mísa. Stejným způsobem piji pak ostatní pořadem přesně stanoveným podle hodnosti úřední i dědičné důstojnosti. Dříve nezřídka byla tato ceremoniální posloupnost sporná a často bylo poskytnutí precedence jedné sporné straně předmětem inzultů a vedlo i k bojům a k válkám."

Kawa je vlastně v pralese snadno přehlédnutelný pepřovník. Ale pozornosti fytofarmakologů neunikla.

Text: Topi Pigula