Kde mají na semaforu modré světlo a co znamená? Vysvětlení vás asi trochu zklame
Je to jednoduché – zelená znamená jeď, červená znamená stůj. O významu oranžové můžeme vést polemiku, pro někoho to znamená, aby jel co nejrychleji, ale správně jde o signál, který dává dopředu vytušit, že přichází změna, a pokud je to bezpečně možné, měl by už zastavit. Popsali jsme semafor, se kterým je každý dobře obeznámen, až na to, že ne všude na světě to mají stejně – v Japonsku navíc do mixu barev přidávají modrou. Chcete vědět proč?
V první řadě byste měli vědět, že tomu tak není na všech japonských semaforech. O to je to možná zvláštnější, ale uklidníme vás tím, že modrá je i v zemi vycházejícího slunce určitou výjimkou. Druhá věc, kterou je podstatné zmínit, je fakt, že ona modrá barva nahrazuje zelenou. Pro cizince to může být matoucí a někteří vnímají japonské dopravní značení jako zcela svébytný či hodně svérázný systém, ale přirozeně to má své vysvětlení.
Za vším hledej jazyk
Původ toho, že některá zelená na semaforech je spíš modrá, vychází z jazyka, jak vysvětluje portál Japan Today. V klasické japonštině totiž neexistovalo samostatné slovo pro zelenou barvu. Používalo se slovo přepsané jako – ao – které označovalo jak modrou, tak zelenou nebo dokonce tyrkysovou. Důvod byl prostý – mezi těmito odstíny se nerozlišovalo a braly se jako varianty jednoho barevného spektra. Podobně jako třeba v češtině používáme význam růžová pro řadu různých odstínů, i když mezi nimi existují opravdu velké rozdíly.
Moderní japonština už nicméně má specifické slovo pro zelenou – v přepisu by znělo midori – kulturně však zůstává hranice mezi barvami vymezená jen vágně. Japonci tak například zcela běžně mluví o modrém jablku nebo modrých horách, i když pro cizince jde zjevně o zelené či šedozelené odstíny. Tento jazykový jev se však stal určitým symbolem národní identity, takže když japonská vláda v roce 1973 stanovovala oficiální normy pro semafory, zvolila odstín zelené, který měl k modré nejblíže.
Čtěte také: V nejmenším parku světa si nezaběháte. Jeho unikátnost potvrdila Guinnessova kniha rekordů
Neobvyklé? Ani náhodou
Pokud vám to přijde trochu neobvyklé, nenechte se mýlit. Vnímání barev je jednak velmi subjektivní a jednak – jak ukazuje příklad z Japonska – také kulturní záležitost. Mnozí lidé si navíc ani neumí sami přesně určit, kde končí zmiňovaná tyrkysová a kde začíná například azurová, případně kdy se ještě pohybujeme v oblasti modré a kdy už začínáme přetékat do zelené. Tolik tedy na vysvětlenou, a teď už nemusíte být zmatení, až budete v Japonsku řídit auto. Tedy pochopitelně za předpokladu, že vám nebude dělat problém s řízením vpravo.
Zdroj: Japan Today, Tohoku
Video, které jste mohli minout: Postav Prašnou bránu, objev Golema. Praha má kampaň na podporu turismu, lákadlem je videohra
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
