Mladý Čech vystoupil ze systému. A žije tak už OSM let!

Naše civilizací zmordovaná společnost si už ani pořádně neuvědomuje, že člověk byl předurčen k tomu, aby se uměl sám uživit. Ne tím, že vytasí kartu v supermarketu, ale tím, že ví, co kdy plodí, co zasadit a kdy to sklidit. Poslední dobou se stále více lidí obrací k přírodě, ale jen málokdo se odhodlá k tomu, že se pokusí být potravinově nezávislý.

O to zajímavější je slyšet zkušenosti člověka, který tak s celou rodinou žije už 8 let. Martina Kociánová si do pořadu Kupředu do minulosti (ČRo) pozvala Tomáše Svobodu.

Martina: Před týdnem jsme naše povídání skončili u vaše jedlého lesa, což je už podle názvu velmi užitečná a zajímavá záležitost. Co vám ten váš jedlý les už dává? Vy jste říkal, budeme sklízet jablka, ale co vám dává teď? Co vám dávají třeba ta spodní patra lesa?

Tomáš Svoboda: Co se týká bobulových keřů, tak ty plodí už hned druhým rokem, ať už to jsou různé rybízy, angrešty, zimolez, aronie nebo kdoulovce. V bylinném patře kolem stromů máme guildy, což je společenstvo stromů, kde jsou trvalky, takže stromy nejsou zarostlé trávou, ale spíš těmi bylinkami. Navíc ten strom je i zamulčovaný. Z těch stromokeřů, tak to jsou muchovníky, takový větší keře, dříny, ty už taky začínají teďka plodit, rakytníky….

Martina: A to všechno zpracováváte na šťávy, kompoty, …

Tomáš Svoboda: Ano, zatím toho není tolik, abychom to nějak ve velkém zavařovali nebo dělali šťávy. Z něčeho jo, ale většina se začíná rozrůstat. Takže většinou všechno sníme syrové, ale už budeme začínat i zavařovat.

Martina: Máte čerstvé plody celoročně?

Tomáš Svoboda: Tím, že máte velkou rozmanitost, tak od jara až do zimy vždycky něco na těch stromech je.

Martina: Co rodí v zimě?

Tomáš Svoboda: V zimě se baští mišpule, která se jí po přemrznutí, takže máte takový kompot na stromě. Musíte fakt čekat až na tu zimu, až to přemrzne a vy si potom vezmete ten plod, vymáčknete ho, chutná podobně jako hruška. Nebo z těch divočejších v zimě se jí šípek, trnky, hlohy, což jsou i naše původní keře, které najdete v přírodě, nemusíte mít ani zahradu a můžete vyrazit do lesa a nabaštit se.

Martina: Když to poznáme. Asi se nedá hovořit, která plodina vám připadá nejdůležitější, protože ta pestrost je asi klíčová nejenom pro pěstitele, ale především pro lidské tělo. Ale mohl byste vyjmenovat třeba 5 nebo 10 plodin, bez kterých byste se nechtěl obejít za žádných okolností?

Tomáš Svoboda: Je důležité říct, že vlastně všechny keře jsou taky moc pěkné, takže jsou i okrasné, krásně kvetou, vybarvují se různě na podzim. Kdybych měl vyjmenovat, tak takový první ovoce na jaře je zimolez kamčatský, tak to by byl takový první můj favorit.

Martina: Co se z toho jí?

Tomáš Svoboda: Jí se z toho plody, takové protáhlé borůvky a jsou různě veliké. Můžou mít klidně i 2 cm, ale většinou jsou tak třeba kolem centimetru a chutnají úplně jako borůvky, akorát nepotřebují kyselou půdu, jsou nenáročné na půdu. Chtějí jenom trochu sluníčka, ale i polostín zvládají. Na jaře brzo krásně kvetou žlutě a mají ho rádi děti, protože je ještě před jahodami. Je to fakt první ovoce.

No, potom další můj oblíbenec tak je muchovník, zase se tomu říká indiánská borůvka, a jsou to takový větší stromokeře a zase mají plody, který vypadají jako borůvky kulatý a i chuťově je to jako borůvka, jsou různý odrůdy, olšolistý, lamarckův, kanadský, a každý ten muchovník má jiný plod, je trochu jiné velikosti, jiné chutě, jinak se zbarvují listy, kvetou trošku v jinou dobu, takže to jsou taky takoví oblíbenci, jsou nenároční, rostou i v jílu, jsou dobré i do větrolamu.

Další můj oblíbenec tak je ta mišpule v zimě, potom dřín obecný, což je náš původní keř, brzo na jaře kvete žlutě a vlastně někdy k podzimu nebo na konci prázdnin začínají dozrávat plody, jsou to takové malvičky a jsou červené nebo žluté kultivary, dělají se z toho výborné marmelády. Dřevo se dřív používalo na výrobu luků, šípů, takže proto i možná z přírody tyhle keře trošku vymizely. Včely je mají rády moc, protože brzo na jaře kvetou.

Které květy jsou výborné na talíři? Jak dlouho vydrží permakulturní zahrada bez dozoru? K čemu na zahradě slouží indičtí běžci? Z jakého materiálu bude nový dům manželů Svobodových? Přečtěte si celý rozhovor.